Zlato (oz) / USD
1 230,67
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
27 663,52
0,00 %
EUR / USD
1,15
0,00 %
USD / CZK
22,48
0,00 %
Zlato
Turecko sáhlo na zlaté rezervy

Tvrdý dolar neničí jen cenu zlata, ale i ekonomiku Turecka. Privátní věřitelské banky si ve snaze vyhnout se následkům měnové krize nechaly během posledních tří měsíců z devizových rezerv země vyplatit až 4,5 miliardy dolarů.

Zlatý poklad Turecka se od 15. června snížil téměř o pětinu, přičemž lví podíl – 3,3 miliardy dolarů – šel na zastavení pádu turecké liry. Foto: iStock

Podle informací, které zveřejnila centrální banka se zlatý poklad země od 15. června snížil téměř o pětinu, přičemž lví podíl – 3,3 miliardy dolarů – šel právě na zastavení pádu turecké liry.

„Komerční banky vzhledem k tomu, co se děje s lirou, pravděpodobně vyměnily tureckou měnu za likvidnější aktiva,“ potvrdil v telefonickém telefonickém rozhovoru agentuře Bloomberg, senior ekonom rozvíjejících se trhů společnosti Capital Economics v Londýně Jason Tuvey.

„Obchodní banky jsou znepokojeny vnějším dluhovým zatížením, které se odrazilo v růstu výnosů bankovních dluhopisů,“ dodal.

Otázkou zůstává, zda to Turecku skutečně pomůže, nebo jestli se dostane do nebezpečné spirály smrti vedoucí k bankrotu státu. V tom by desítky tun zlata ve sklepeních centrální banky mohly sehrát významnou roli, protože zlato má stále ještě dostatek schopnosti vyvolat důvěru.

Turecko je zlatou mocností

Turecko patří mezi první dvacítku zemí na světě co se týče rezerv ve zlatě a může se pochlubit pátou největší spotřebitelskou poptávkou na světě. Bilanci vylepšuje recyklované zlato používané na šperkařskou výrobu, kterou turečtí obchodníci prodávají po celém Středním východě, doplňuje agentura Bloomberg.

Podobně významnou roli hraje zlato i pro centrální banku, jež snížila požadavky na povinné rezervy ostatních bank o čtyři procentní body v oblasti cizích měn a o 2,5 procentního bodu na ostatní aktiva. To zřejmě umožnilo umořit závazky prodejem zlata právě v oné zmiňované hodnotě tří miliard dolarů, jak vyplývá z týdenního reportu turecké centrální banky.

Banka také zvýšila základní úrokovou sazbu na 24 procent, což je víc než ekonomové podle agentury Bloomberg očekávali. Toto zvýšení týdenní repo sazby pomohlo zastavit letošní propad liry takřka o 40 procent.

„Na 118 miliardách dolarů z krátkodobých úvěrů země splatných do září 2019 se z 15 procent podílí státní banky a ze 44 procent soukromé finanční instituce,“ upřesnila specialistka na Turecko Nora Neuteboomová, ekonomka nizozemského finančního domu ABN Amro Group.

„Samozřejmě nemohou splatit svůj dluh zlatem, takže ho pravděpodobně prodávají, aby měli dostatek financí, až budou jejich dluhy splatné,“ dodala Neuteboomová.

Turecké banky si jako jiné finanční ústavy půjčují na mezinárodních trzích v tvrdých měnách, ale na rozdíl od většiny z nich své dolarové závazky zajišťují místo nestálé liry zlatem, přestože jejich úvěry jsou denominovány v lirách. Silný dolar zvyšuje zadlužení a způsobuje podobné problémy i dalším rozvíjejícím se státům jako jsou například Rusko, Argentina nebo Brazílie.

(rek)