Za letošní rok přidaly centrální banky do svých rezerv 181 tun zlata. To je asi o 31 % míň než za stejné období minulého roku. Nižší míra nákupů v roce 2020 se vzhledem k silným nákupům v letech 2018 a 2019 očekávala.
Loni centrální banky nakoupily 650,3 tuny zlata. To bylo druhé nejvyšší množství za 50 let, těsně za rokem 2018, kdy to bylo 656,2 tuny. Podle WGC nakoupily centrální banky v roce 2018 nejvíc zlata od pozastavení konvertibility dolaru se zlatem v roce 1971 a jednalo se prý o druhý absolutně nejvyšší roční součet nákupů.
Turecko pokračovalo v trendu, který můžeme pozorovat po celý rok 2020, v květnu si pořídilo 36,8 tuny zlata, což byly bez tří tuny veškeré čisté nákupy centrálních bank. Jeho celkové rezervy dosáhly zhruba 561 tun.
„Začátkem května klesla turecká lira na historická minima. Analytici v televizi CNBC uvedli, že rychle klesající devizové rezervy, inflace a devalvace měny neochabují. Turecká centrální banka se proto zoufale snaží udržet svou měnu prodejem dolarů. Podle agentury Bloomberg prodala banka za pouhé dva dny v květnu cizí měny za zhruba 1,1 miliardy dolarů,“ uvádí server Zero Hedge.
Dalším velkým kupcem zlata v květnu byl Uzbekistán. Do svých zásob přidal 6,8 tuny zlata. Uzbekové v roce 2019 nakupovali ve velkém, ale letos byla bilance prodejů a nákupů vyrovnaná, což změnil až květnový nákup.
Rusko vyčkává, Čína mlčí
Rusko koupilo v květnu jen půl tuny zlata. V březnu sice ruská centrální banka oznámila pozastavení nákupů, ale na banku přišel okamžitý tlak od komerčních bank, aby v nich pokračovala, protože předpokládaný vývoz zlata byl narušen pandemií.
Naopak největším prodejcem zlata bylo Mongolsko, jež v květnu zmenšilo své zlaté rezervy o 3,3 tuny. Kolumbie prodala 0,9 tuny žlutého kovu.
Čínská lidová banka již osmý měsíc v řadě neohlásila žádné nákupy zlata. Ale to je u Číny běžné, že nic nehlásí, a pak najednou oznámí velký nárůst rezerv. Mnoho analytiků věří, že Čína drží mnohem víc zlata, než oficiálně deklaruje.
Spekuluje se, že Čína drží tisíce tun zlata mimo rozvahu centrální banky v samostatném subjektu zvaném Státní správa cizích měn. „Vzhledem k politické dynamice a probíhající obchodní válce se zdá nepravděpodobné, že by Číňané v roce 2016 náhle zastavili zvyšování svých zlatých rezerv,“ uzavírá Zero Hedge.
(rek)
