Konzultační společnost ve své placené zprávě očekává, že průměrná cena zlata letos vzroste o 35 % po 23 % v roce 2024 a dosáhne roční ceny 3 210 dolarů za unci s pravděpodobným dalším zdražováním v roce 2026.
Metals Focus dál uvádí, že růst ceny zlata se zatím nedotkl nákupů centrálních bank, což je klíčová kategorie poptávky. Jejich nákupy v prvním čtvrtletí odpovídají čtvrtletnímu průměru za období 2022–2024, kdy centrální banky nakoupily přes tisíc tun zlata za rok, cituje agentura Reuters.
„Hnací síly, které v posledních letech podporovaly dedolarizaci, zůstávají. Spíš než cokoli jiného, nepředvídatelný prezident Trump, jeho veřejná kritika šéfa centrální banky Jerome Powella a zhoršující se fiskální výhled USA narušují důvěru v americký dolar a státní dluhopisy považovné dokonalá bezpečná aktiva.Také zvýšené geopolitické napětí po Trumpově nástupu snižuje přitažlivost amerických aktiv.“
Centrální banky, které představují asi čtvrtinu celkové poptávky po zlatě, jsou třetí největší kategorií spotřeby po šperkařství a investicích do fyzického zlata. V roce 2025 se ale očekává, že nákupy centrálních bank klesnou o 8 % z loňských 1 086 tun na zhruba 1 000 tun. Alespoň pokud jde o oficiální čísla.
V tomto směru je významným hráčem čínská centrální banka. Po šesti letech mlčení v roce 2015 šokovala trh oznámením o navýšení svých rezerv o 600 tun. Tento trend opožděného nebo jen částečného zveřejňování informací pokračuje a zvyšuje nejistotu ohledně role Číny na globálním trhu se zlatem.
Navzdory omezeným informacím bankovní dům Goldman Sachs odhaduje, že Čína od roku 2022 nakupuje v průměru 40 tun zlata měsíčně. Tento odhad je založen na obchodních tocích, včetně vývozu zlata z londýnského trhu do Číny, a to i v měsících, kdy o tom čínska centrální banka nevydala žádná oficiální oznámení.
„Je pozoruhodné, že dovoz 400uncových zlatých slitků z Londýna – preferovaného formátu centrálních bank – pokračoval i v dobách, kdy byly ceny zlata v Šanghaji nižší než v Londýně, což je scénář, který se vymyká logice. Tento vzorec naznačuje státní akumulaci zlata související s rezervami,“ dodává thajský The Nation.
Podobným případem je Írán, který množstvé svého zlata tají. Země zasažená vysokou inflací a ohrožená Trumpem, dovoz zlata za rok ztrojnásobila. Ve fiskálním roce končícím v březnu to bylo rekordních 100 tun zlata v hodnotě přibližně osm miliard dolarů, jak uvádějí vládní údaje. Spekuluje se však, že skutečné číslo by mohlo být až dvojnásobné, doplňuje indický First Post.
Mnoho Íránců údajně uchovává své úspory ve zlatě a amerických dolarech doma a vyhýbá se bankám kvůli obavám z finanční nestability nebo konfiskace majetku. Islámská republika použila transakce se zlatem také při prodeji zbraní Rusům. Místní cena zlata v íránských rijálech za poslední rok vzrostla o víc než 80 %, což výrazně překonalo nárůst světové ceny o 46 %.
(rek)
