S 1040 tunami zlata je švýcarská centrální banka na osmém místě mezi největšími držiteli zlata na světě. „Centrální banka zatím řešila rizika ve svých rezervách tím, že diverzifikovala aktiva v různých měnách a třídách, jako jsou aktiva a dluhopisy,“ cituje Jordana agentura Reuters.
Rezervy centrálních bank se obvykle vytvářejí podle tří hlavních zásad: bezpečnost, likvidita a návratnost. Pandemie význam těchto zásad jen posílila. Tradičně tvoří aktiva centrálních bank americké státní dluhopisy a bondy deseti nejrozvinutějších zemí světa. Zlato je drženo především proto, že má tendenci překonávat jiná aktiva během období tržního stresu.
Marketingová organizace klíčových těžařů zlata WGC potvrdila, že zlato letos již generovalo silné výnosy, když od 1. ledna do 17. dubna jeho cena vzrostla o 10,91 procenta. Některé centrální banky toho již využily. Například Banco Central del Ecuador v březnu prodala zlato v hodnotě 300 milionů dolarů, aby zvýšila svou likviditu. Necelých 22 tun zlata tvoří 40 procent ekvádorských devizových rezerv.
Výprodej zlata dlouhodobě drží nad vodou také Venezuelu, která má v tomto kovu 81,2 procenta rezerv. Její zlatý poklad váží 161 tun, což ji ve světovém žebříčku řadí na 27. místo na světě. Země s největšími zásobami ropy na světě (měly by vystačit na 600 let) je natolik zdevastovaná, že nyní naftu a benzin dováží z Íránu. Zlato je tak jedinou devizou, jež udržuje socialistický státní systém v chodu.
(rek)
