Zlato (oz) / USD
1 927,73
0,24 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Světová poptávka po zlatě loni klesla o 14 procent na 3760 tun

Celosvětová poptávka po zlatě loni klesla o 14 procent na 3759,6 tuny. Bylo to poprvé od roku 2009, kdy klesla pod 4000 tun. Důvodem byla omezení v souvislosti s epidemií covid-19. Vyplývá to z údajů Světové rady pro zlato.

Ve čtvrtém čtvrtletí zájem o zlato meziročně klesl o 28 procent na 783,4 tuny, což z něj činí nejslabší čtvrtletí od doby světové finanční krize ve druhém čtvrtletí 2008. Foto: iStock

Celková nabídka zlata se loni proti předchozímu roku snížila o čtyři procenta na 4633 tun. Je to zároveň největší meziroční pokles od roku 2013. Pokles lze podle expertů do značné míry vysvětlit narušením těžby v souvislosti s koronavirem, což částečně kompenzovalo zvýšení recyklace o jedno procento na 1297,4 tuny.

„Dvě třetiny poklesu poptávky způsobily menší nákupy centrálních bank, které klesly o 59 procent na 273 tun. Centrální banky se místo zlata v rámci programů kvantitativních uvolňování vrhly na dluhopisy. I přesto, že méně nakupovaly, cena zlata dokázala loni vyrůst o 25 procent, a to díky nákupům menších a institucionálních investorů,“ řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba.

Po dosažení srpnového rekordu přes 2000 USD (42 684 Kč) klesla cena zlata na konci listopadu na 1762 USD (37 605 Kč) a poté se na konci roku stabilizovala na 1880 USD (40 126 Kč) za troyskou unci.

Poptávka po zlatých špercích ve čtvrtém čtvrtletí meziročně klesla o 13 procent na 515,9 tuny a za celý rok se snížila o 34 procent na 1411,6 tuny. Naopak zvýšená nejistota a politická reakce na pandemii podpořila roční investiční poptávku, která se meziročně zvýšila o 40 procent na nové maximum 1773,2 tuny zlata. Poptávka po zlatých prutech a mincích stoupla o tři procenta na 896,1 tuny.

Světová rada pro zlato je organizace zabývající se rozvojem trhu a průmyslu se zlatem. Sídlí v Londýně.

(ČTK)

Další z kategorie Zlato