Zlato (oz) / USD
1 280,27
0,00 %
Zlato (oz) / CZK
28 807,25
0,00 %
EUR / USD
1,15
1,57 %
USD / CZK
22,50
0,00 %
Zlato
Rusko stále hledá Napoleonovo zlato

Ruský historik Vjačeslav Ryžkov přišel s novou teorií o Napoleonově skrytém pokladu. Podle legendy měl francouzský císař Napoleon během návratu své armády z dobyté Moskvy v roce 1812 ještě na ruském území ukrýt ukořistěný poklad.

Podle legendy měl francouzský císař Napoleon během návratu své armády z dobyté Moskvy v roce 1812 ještě na ruském území ukrýt ukořistěný poklad. Foto: Wikipedie

Ryžkov podle BBC tvrdí, že hledači pokladů už 200 let pátrají na špatném místě a že by měli obrátit pozornost na město Rudnija poblíž hranice s Běloruskem.

Přes 200 let se traduje, že Napoleonova Grande Armée vezla 80 tun zlata a dalších cenností, které vojáci ukořistili v Moskvě a cestou do Francie vše kvůli velké váze někde ukryli. Leč žádná stopa po pokladu se dosud nenalezla. Člen Napoleonova generálního štábu Philippe de Ségur měl ale prozradit, že poklad byl vhozen do jezera Semlevo u Smolensku.

Označené místo se zdálo být důvěryhodné, protože francouzská armáda se tam zbavila velkého množství zbraní a střeliva. Ruské úřady, archeologové a lovci pokladů jezero a okolí prohledávali od roku 1830, ale bez úspěchu.

Někteří historici se však domnívají, že generál de Ségur se pokoušel odvést pozornost od skutečného místa, kde Francouzi poklad schovali. Proto došli k závěru, že pravděpodobným místem by mohla být řeka Berezina v Bělorusku. Francouzsko-běloruská expedice v roce 2012 tam však nic nenašla.

Teorie podle Ryžkova

Ruský historik si myslí, že poklad mohl být pohřben o 50 kilometrů dál v jezeře Bolšaja Rutavech poblíž jeho rodného města Rudnija. „Napoleon by neházel sudy se šperky do jezera, to by se daly snadno najít. Spíše přikázal zakopat je do bahnitého dna jezera,“ cituje Ryžkova deník The Sun.

Historik také tvrdí, že Napoleon už měl část pokladu přetavenou do ingotů ještě předtím, než byla kořist naložena na 400 vozů doprovázených 500 jezdci a 250 členy napoleonovy elitní staré gardy.

Bulvární Sun rozvíjí teorii, že svou roli sehrál i Napoleonův dvojník, který měl místo skutečného císaře zavést ruské špehy na falešnou stopu. Pravý Napoleon měl s kolonou vozů odjet do Smolensku, kde nějaký čas pracoval, vydával krátká nařízení a rozkazy, jež poštovními holuby posílal do Paříže, a čekal tam na svou armádu.

Ryžkov věří, že poklad by se najít mohl, ale operace by vyžadovala pokročilé technologie a odborníky. Na podporu své teorie cituje místní zprávy o zaniklé cestě, po níž se měl Napoleon ubírat, a upozorňuje na analýzu z roku 1989, která prokázala neobvykle vysoké koncentrace stříbrných iontů ve vodě jezera Bolšaja Rutavech.

Čirá fantazie?

Profesionální hledač pokladů Vladimir Poryvajev, mediální odborník na Napoleonovo zlato, který strávil roky jeho hledáním, odporuje: „Po staletí historici a archiváři dokumentovali Napoleonovo tažení den po dni. Je naprosto nepravděpodobné, že by mohl se zlatým pokladem na 400 koňských potazích opustit svou armádu.“

Co se týče teorie jezera je stejně odmítavý: „Několika stovkám francouzských jezdců by trvalo hodně dnů, než by v mrazivém podzimu postavili obrovskou přehradu, pak podvodní kryptu pro tuny pokladu. Je to čistá fantazie.“

Lovec pokladů zdeptal i teorii o stříbru v jezeře Bolšaja Rutavech, protože podle něj má i jezero Semlevo vysoké koncentrace stříbra ve vodě, což je ale pouze důsledek přírodních půdních podmínek v okolí Smolensku.

Podle BBC ale není úplný skeptik, protože si myslí, že Napoleonův poklad by mohl skutečně existovat. „Jestliže se najde, bude to pravděpodobně úplně náhodou,“ řekl Poryvajev.

(rek)