„Zavedli jsme nové ceny na výkup zlata, protože těžaři ho prodávali hlavně centrální bance,“ uvedla v rozhovoru pro agenturu Reuters Nabiullinaová. Centrální banka tak opustila kupní cenu založenou na ceně zlata globálně určované tržní asociací v Londýně (LBMA).
To mnohé překvapilo. Účastníci trhu očekávali, že dosavadní obří nákupy budou pokračovat v dosavadním tempu. Že se něco děje bylo jasné hned poté, co ministerstvo financí zveřejnilo údaj o nákupu pouhých šesti tun zlata v květnu. To je třetina až polovina obvyklých dvouciferných měsíčních nákupů zlata do devizových rezerv země.
K 1. červnu podle údajů centrální banky dosáhly ruské zlaté rezervy, páté největší na světě, 2190 tun. Centrální banka v květnu místo zlata zvýšila nákupy čínského juanu, což podle šéfky centrální banky znamená diverzifikaci rizik, včetně geopolitických. „V současném klimatu musíme mít diverzifikovanější strukturu,“ uvedla Nabiullinaová a pochlubila se, že ruské rezervy jsou v současné době mnohem diverzifikovanější než v mnoha jiných zemích, kde dominuje americký dolar.
„Na snížení nákupů zlata není nic zvláštního,“ sdělila guvernérka Reuters a dodala, že ačkoli zlato bylo relativně volatilní, zvyšování zlatých rezerv už pomohlo odpoutat se od amerických dolarů. Nabiullinaová popřela zprávy, že ruská centrální banka převzala do úschovy část zlatých rezerv Venezuely.
(rek)
