Z údajů Světové rady pro zlato vyplývá, že v krizových letech 2008–2009 řecká centrální banka prodala jen necelou tunu zlata a vůbec nic neprodala v roce 2010, když se předlužené Řecko ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o pomoc.
Ani v dalších letech 2010–2018, kdy zemi před kolapsem její ekonomiky zachraňovaly podpůrné programy v celkovém objemu 320 bilionů eur, neprodalo Řecko ani gram zlata. Naopak. Během osmi let evropské podpory rozšířili Řekové své devizové rezervy o jednu a půl tuny žlutého kovu. I kdyby prodali veškeré své zlato, s tak obrovským dluhem jaký mají, by to v podstatě nic neudělalo. Možná by se jeho plánované splacení posunulo z roku 2060 na rok 2059.
V situaci nahromaděných dluhů pak nepřekvapí, že Bank of Greece na svých webových stránkách píše: „Od vstupu Řecka do eurozóny tvoří jeho rezervní aktiva podle definice Evropské centrální banky (ECB) pouze měnové zlato, rezervní pozice v MMF, zvláštní práva čerpání a pohledávky Bank of Greece vůči nerezidentům eurozóny v cizí měně. Z rezervních aktiv jsou proto vyloučeny: pohledávky v eurech vůči nerezidentům eurozóny, pohledávky vůči rezidentům zemí eurozóny v eurech nebo cizí měně a podíl Bank of Greece na kapitálu a rezervách ECB.“
Co tedy Řekům kromě dluhů a úvěrů zbývá? Už jen to zlato. Vyplývá to i ze skladby současných rezerv ohodnocených na 8,917 bilionu eur (10,145 bilionu dolaru). Díky zlatu má však Řecko vyšší rezervu než například Slovensko se 7,7 bilionu dolarů.
Devizové rezervy Česka jsou v tomto ohledu nesrovnatelné: v červnu dosáhly 150,885 bilionu dolarů. Rekordmany jsou samozřejmě Švýcaři s rezervami 906 bilionů dolarů. A tak ani 1040 tun švýcarského zlata nehraje v rezervách významnou roli (6,5 procenta), stejně tak jako u Česka, kde 9,02 tuny znamenají pouhých 0,3 procenta z rezerv.
Kde mají Řekové své zlato schované?
Tuny řeckého zlata se skrývají ve čtyřech zemích: Ve Velké Británii, Spojených státech, Švýcarsku a samozřejmě i v Řecku. V domácím sejfu je uskladněno 47 procent veškerého zlata, dalších 29 procent je v podzemí newyorského Fedu (americké centrální banky), rovných 20 procent leží v Bank of England a čtyři procenta v největší švýcarské bance UBS.
Odobně opatrná je i Česká národní banka, která má zhruba polovinu svého zlata v domácím trezoru a polovinu v londýnském sklepení Bank of England. Nedávný nákup 1,2 tuny zlata v žebříčku zemí podle velikosti zlatých rezerv pomohl Česku přeskočit Ghanu a Paraguay a posunout se na 75. místo na světě za Kyrgyzstán.
(rek)
