WGC upozornila, že první čtvrtletí bylo pro trh se zlatem velmi klidné. Cena zlata stagnovala a kvůli hrozbě růstu úrokových sazeb investoři hledali investice s lepší návratností spíše na jiných trzích. Cena se tak držela v nejužším čtvrtletním rozpětí za více než desetiletí. To mělo zřejmě také dopad na náladu investorů.
Nejvyšší propad poptávky přišel od investorů. Zájem o zlaté cihly a mince se snížil o 15 procent. Poptávka od centrálních bank naopak stoupla o 42 procent. Nejvíce nakupovala ruská centrální banka, která byla zodpovědná za více než třetinu poptávky od centrálních bank. Rezervy zlata zvyšovaly také banky v Turecku a Kazachstánu.
Nákup zlatých šperků klesl o jedno procento, z toho nákup šperků v Indii, která je druhým největším trhem se zlatými šperky na světě, se propadl o 12 procent. Přispělo k tomu i oslabení indické rupie, které zdražilo zlato. V Číně, která je největším kupcem zlatých šperků, naopak poptávka stoupla o sedm procent. Prodej zlatých cihel a mincí v Číně však klesl o 26 procent.
Dodávky zlata od těžařských společností se zvýšily o jedno procento na 770 tun, napsala agentura Reuters.
(ČTK)
