Kilovky jsou nejčastější formou zlata v oběhu po celém světě a plynule přecházejí mezi bankami, rafineriemi, obchodníky a jednotlivci. K identifikačním prvkům vyraženým na povrchu patří logo rafinerie, která je vyrobila, její čistota, hmotnost a jedinečné identifikační číslo. Každá z nich má hodnotu přibližně 50 tisíc dolarů.
V některých částech jihovýchodní Asie není neobvyklé, že někteří jednotlivci používají zlato místo hotovosti na velké nákupy, jako jsou nemovitosti. „Je to jediný investiční nástroj, který přechází od institucionálních investorů, jako jsou banky, k veřejnosti a zpět,“ řekl jednatel švýcarské rafinerie Valcambi.
V Číně je téměř veškerý vývoz zlata jako součást přísných a dlouhodobých kontrol pohybu kapitálu v zemi zakázán. To, jak uvádějí analytici trhu, vyvolalo poptávku mezi dobře situovanými Číňany, kteří chtějí poslat peníze ze země, aby se našly způsoby, jak zlato propašovat.
„Odhaduje se, že každý rok se přes hranice z pevninské Číny do Hongkongu vlévá odhadem 400 až 600 tun zlata v osobních automobilech a dodávkových vozech, většinou v kilovkách,“ řekl Cameron Alexander, vedoucí rešeršista drahých kovů u konzultační firmy GFMS Refinitiv, jež se studiemi globálních toků zlata zabývá.
Hongkongské celní úřady ale uvedly, že v posledním desetiletí neobdržely žádné stížnosti ohledně kilobarů s falešnými ochrannými známkami. Dlouhodobý problém s pašováním zlata, ve kterém by se falešné značky mohly používat, má také Japonsko.
Oblíbený PAMP a spol.
Švýcarské značky nejsou jediné, které piráti zneužívají, ale jsou nejoblíbenější díky svému globálnímu dosahu. Čtyři největší švýcarské rafinerie – Valcambi, PAMP, Argor-Heraeus a Metalor – zpracovávají ročně kolem 2000 až 2500 tun zlata v hodnotě zhruba 100 miliard dolarů. Jejich ochranné známky patří k nejběžnějším a nejdůvěryhodnějším v oboru. PAMP a Metalor komentáře odmítly. Argor prohlásila, že vždy bude existovat riziko padělání značek s doporučením nakupovat pouze od důvěryhodných distributorů. V Česku je to například Zlato.cz, jež prodává značku PAMP.
Vlády v Americe a Evropě vytvářejí zákony, aby donutily banky a výrobce šperků a elektroniky, aby převzaly větší odpovědnost za své dodavatele nerostných surovin. Například doložka v Dodd-Frankově zákoně přijatá Spojenými státy zavazuje americké společnosti zveřejnit, zda zlato, které používají, pochází ze zemí ve střední Africe, kde by mohlo být těženo k financování konfliktů.
Čistá Austrálie
Richard Hayes, generální ředitel Mincovny Perth v Austrálii, jedné z největších rafinerií na světě, uvedl, že se jeho společnost nesetkala s podvodnými značkami Perth Mint. S ohledem na zkušenosti ostatních rafineristů však nepochybuje, že obíhají. „Je to skvělý způsob praní konfliktního zlata,“ řekl. „Zlato je pravé, vypadá úplně autenticky, testy sedí a také váha je správná.“
Banka J.P.Morgan dodává zlato od hlavních rafinerií největším světovým bankám, klenotníkům a investorům a objev falzifikátů v jejích trezorech vyvolal úplnou revizi zlata, které drží. Podle jednoho zdroje tak bylo objeveno kolem 50 podvodně značkových kilobarů. Jiný zdroj tvrdí, že se jich našlo několik set. J.P.Morgan to nekomentovala.
Stopka pro Asii
Lidé v oboru, kteří jsou s touto problematikou obeznámeni, uvedli, že podle počtu fakzifikátů a jejich vysoké kvality musí být výroba dobře organizovaná. Analýza padělků naznačila, že byly vyrobeny v Asii, pravděpodobně v Číně. Ale zlato v nich mohlo být přetaveno poté, co bylo vytěženo kdekoli.
„J.P.Morgan přestal kupovat zlato v Asii. Také další banky omezily nákupy zlata z Asie,“ řeklo agentuře Reuters 15 lidí z odvětví. „Vyhýbají se všemu, co má jen šanci být padělané,“ řekl analytik GFMS Refinitiv Alexander.
(Konec 2. části)
(rek)
