Zlato (oz) / USD
1 909,04
0,28 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Podivný případ pádu dolaru

„Biliony natištěných dolarů nekontrolované centrálními bankami a roky umělých nízkých úrokových sazeb otrávily finanční systém. Nic nefunguje tak, jako dřív. Ve skutečnosti se mnoho trhů pohybuje přesně opačným způsobem, než před vypuknutím dluhové krize v roce 2008. Zřejmým příkladem jsou akcie, které měly historicky rekordní vzestup navzdory všem základním údajům, které jsou v rozporu se zdravou ekonomikou.“

Biliony natištěných dolarů nekontrolované centrálními bankami otrávily finanční systém. Foto: iStock

Tak začíná brilantní analýza současného stavu americké ekonomiky Brandona Smithe, zakladatele webu Alt-Market. Převzaly ji všechny významné ekonomické servery, k nimž se v téměř nezkrácené podobě připojujeme i my. Stať původně určená pro Birch Gold Group se pochopitelně zabývá i dopady příštího vývoje na cenu zlata.

„S doposud nekonečnou nabídkou levných peněz z centrálních bank a téměř nulovými úrokovými sazbami se celý ekonomický svět ptal, kam všechny peněžní toky plynou. Určitě nešly do kapsy průměrného občana. Z podpory centrálních bank profitovali mega-bohatí, neboť propast v rozdělení bohatství se zvětšuje. Dále je zřejmé, že stimul centrálních bank je primárním viníkem magické akciové rallye.

Něco zvláštního se však dělo s dolarem

Dalším podivně se chovajícím tržním faktorem, který většinou procházel bez povšimnutí, byl index dolaru. Počínaje globální finanční krizí v roce 2008 se hodnota dolaru ve vztahu k jiným cizím měnám pohybovala poměrně předvídatelným způsobem. Na neomezené tištění peněz komodity reagovaly. Explodovaly v ceně. Zvláště ropné trhy, které jsou oceněny pouze v americkém dolaru, téměř čtyřnásobně. Zlato dosáhlo historického rekordu pod hranicí dvou tisíc dolarů.

V minulých letech zahájily centrální banky koordinovanou zpřísňující politiku, nejprve omezením kvantitativního uvolňování, zvýšením úrokových sazeb a nyní snižováním jejich rozvah. Zatím, co ropa a mnoho dalších komodit relativně k hodnotě dolaru po zpřísňujících opatřeních zlevnily, zlato si udržovalo silnou tržní přítomnost a zůstalo v posledních letech jednou z nejvýkonnějších investic.

To je teprve začátek

Za normálních okolností by politika zpřísňování americké centrální banky měla vést k posilování dolarového indexu. Místo toho se dolar ocitl před rychlým pádem, který jsme od roku 2003 nezažili.

Co se stalo?

Za prvé, máme rostoucí mezinárodní sentiment proti americkým státním dluhopisům (i zadlužení), které mohou ovlivňovat celkovou poptávku po americkém dolaru a na druhé straně hodnotu dolaru. Například v průběhu roku 2016 vidíme poměrně stabilní pokles objemu amerických státních dluhopisů v devizových rezervách Japonska a Číny, přičemž Čína je ve svém odchodu od amerických dluhopisů nejagresivnější.

Za druhé, četné země, včetně Ruska, Číny a Saúdské Arábie, se přestěhovaly do dvoustranných obchodních dohod bez mechanismu amerického dolaru. To nakonec vyvolá lavinu dolarů zaplavujících USA, protože již nejsou potřebné k provádění přeshraničního obchodu. A dolar tak bude dál klesat v relativní hodnotě vůči jiným měnám.

Evropská centrální banka a dokonce i Japonsko omezily stimulační opatření a kvantitativní uvolňování. To znamená, že ostatní měny budou nyní z hlediska tržní hodnoty vůči dolaru sílit a dolarový index bude dál klesat. Pokud se americká centrální banka (Fed) nebude chovat agresivněji při zvyšování úrokových sazeb, pokles dolaru bude brutální.

Dějí se zajímavé věci

Konečně je tu také problém téměř desetiletí stimulace Fedu, která prošla bez auditu. Nemáme tušení, jak moc peněz Fed vytvořil, ale můžeme odhadnout, že to byla obrovská částka soudě dle zdánlivě nekonečného růstu cen akcií financovaného kvantitativním uvolňováním a zpětným odkupem akcií. Nemůžete vykouzlit oživení trhu pouze dluhem. A to je jen začátek problémů pro dolar a americké dluhopisy, jež vyvolávají otázku, jak Fed na dolarový trh zareaguje. Plošná výnosová křivka je obecně ukazatelem ekonomické recese.

Během roku 2017 jsem upozorňoval na to, že Fed bude dál zvyšovat úrokové sazby. Vycházel jsem ze skutečnosti, že Fed se zjevně plánovaně přestěhuje do obrovské fiskální bubliny, kterou od roku 2008 vytvořil. Věřím, že brzy poté, co Janet Yellenová odejde z čela Fedu, Jerome Powell začne exponenciálně zvyšovat úrokové sazby a urychlí snížení bilance. A odůvodní to neobvyklým poklesem dolarového indexu, stejně jako klesající poptávkou po státních dluhopisech.

Powell již podpořil „postupné zvyšování sazeb“ v roce 2018 a několik členů Fedu vyjádřilo potřebu rychlejšího tempa. Pár ekonomů z Wall Streetu ale souběžně upozorňuje, že další zvýšení sazeb v roce 2018 by mohlo způsobit značné šoky virtuální akciové rallye.

Dopad na zlato

Centrální bankéři potřebují obětního berana pro eventuální výbuch tržní bubliny, kterou vytvořili. Proč prostě nedovolit, aby bublina konečně praskla a obvinit tak vládu Donalda Trumpa a tím i všechny konzervativce, kteří ho podporovali? Ale jak to ovlivní zlato?

Zatím zlato skutečně doprovázelo zvyšování sazeb Fedu, což se může intuitivně zdát protichůdné, ale způsobil to také dolar, jenž s růstem sazeb oslabuje. Domníváme se, že pokud Fed zvýší frekvenci růstu úrokových sazeb, bude zpočátku docházet pouze k okrajovému poklesu cen zlata.

Realita nakonec dopadne i na akciové trhy, které pochopí, že je konec. Trumpova daňová reforma nebude postačovat k vyrovnání ztráty přístupu k bilionům levných peněz. Akcie se začnou hroutit a nejistota ohledně dolaru se zvětší. Zlato pak bude silnější než kdy předtím. Mezitím bych považoval jakýkoli pokles ceny drahých kovů za hlavní nákupní příležitost. Zlato je jedním z mála aktiv, kterému se v době krize dobře daří.“

(rek)

Další z kategorie Zlato