Pokud se politické nebo ekonomické otřesy související s volbami v polovině volebního období v USA zintenzivní, cena drahého kovu by mohla vzrůst na 5 400 dolarů, ačkoli dřívější predikce pro tuto situaci byla 4 900 dolarů.
Analytici UBS také očekávají, že cena zlata na konci roku 2026 klesne na 4 800 dolarů za unci, což je i tak o 500 dolarů víc než v předchozí prognóze. Důvodem má být stabilní růst poptávky mezi centrálními bankami a individuálními investory, který se rozjel už ve 3. čtvrtletí minulého roku, kdy například centrální banky posílily rezervy od začátku roku o 634 tun zlata.
„Je to o něco míň než před rokem, ale očekává se, že roční výsledek bude 900 až 950 tun za celý rok 2025,“ napsali experti ve zprávě. Data Světové rady pro zlato mezitím ukázala, že zlaté fondy zaznamenaly ve třetím čtvrtletí minulého roku mohutný příliv investic, když se jejich objem zvýšil o 222 tun.
PSALI JSME: Centrální banky papírovému zlatu nevěří
Poptávka po fyzickém zlatě v podobě slitků a mincí již čtvrté čtvrtletí po sobě činila 300 tun. Navíc poptávka po špercích nebyla tak slabá, jak se předpokládalo. „Při poklesech ceny dál pokračuje tendence nakupovat zlato,“ uvedli analytici a dodali, že investoři zlato „stále nedostatečně alokují“.
Bank of America rovněž očekává, že zlato zůstane v roce 2026 klíčovým zajištěním portfolia, a to díky nižší nabídce a rostoucím nákladům na jeho těžbu. Například u amerických těžařů má přijít pokles produkce a růst nákladů na těžbu jedné unce na zhruba 1 600 dolarů. Na tržní cenu zlata to však má jen omezený dopad.
Důležitější je, že v listopadu centrální banky podle čerstvě zveřejněných dat nakoupily 49 tun zlata, jen o necelé tři tuny míň než v říjnu, a že investice do zlatem krytých burzovních fondů se navýšily o 5,2 miliardy dolarů na celkových 530 miliard. Objem držených aktiv v burzovních fondech vzrostl na 3 932 tun zlata, což je rovněž nejvyšší hodnota na konci měsíce a cesta k nejsilnějšímu roku v historii.
PSALI JSME: Co vědí centrální banky a my ne?
(rek)
