V médiích se objevilo několik zajímavých informací, které jdou sice mimo hlavní proud, ale určitě mají či měly na cenu zlata vliv. The Moscow Times například uvedly, že v loňském roce si ruští spotřebitelé koupili 75,6 tuny zlata, což je čtvrtina roční produkce země. Zbytek podle deníku putoval do Číny, protože západní trhy od Ruska už nic legálně nenakupují. To mimo jiné posiluje spekulace o čínských nákupech zlata mimo evidenci Mezinárodního měnového fondu.
Nedávný průzkum největší evropské banky HSBC mezi bohatými investory zjistil, že alokace zlata se letos víc než zdvojnásobila z 5 na 11 procent. Do akce se zapojují i movití jednotlivci, prozradili bankéři v televizi CNBC. Také investiční ředitel francouzské BNP Paribas Wealth Management Edmund Shing uvedl, že privátní banky mají alokace 5 až 10 procent ve fyzickém zlatě nebo investicích krytých zlatem.
PSALI JSME: Koktejl zlatých informací
Rovněž Stephen Jury z JP Morgan Private Bank prohlásil, že došlo k znatelnému nárůstu bohatých amerických klientů, kteří chtějí diverzifikovat své investice z oslabujícího dolaru. Není divu, že JP Morgan začala nabízet investice do zlata drženého v trezoru JP Morgan. Poplatky jsou nižší než u zlatých burzovních fondů či než marže obchodníků se zlatými slitky.
Banky v Dubaji sice nabízejí nabízejí bezpečí spořicích účtů s úroky, jež často překonávají inflaci, přesto stále víc obyvatel Spojených arabských emirátů nyní ukládá peníze do zlata. „A není to jen tradice, je to strategie,“ vysvětlují Gulf News. „Na první pohled staromódní zlato v dobách nejistoty často dosahuje lepších výsledků.“
Všechny výše uvedené fenomény míjející hlavní makroekonomické úvahy trhů tak zcela jistě přispěly k tomu, že od začátku letošního roku do poledne 22. července stoupla cena zlata o 28,96 procenta. A podle četných analytiků to není poslední slovo.
PSALI JSME: Letní klid před zlatou bouří
Rudolf Marek
