Měsíční zisky v průměru o 6,2 % od začátku roku také naznačují trvalý zájem o zlato, který by podle technických analýz měl pokračovat, protože se zjevně nejedná jen spekulativní nadšení, ale o fundamenty podložené centrálními bankami, burzovními fondy, americkou fiskální politikou, válkami, všeobecnou nejistotou a kdo ví čím ještě.
Jesse Colombo oceněný deníkem London Times za předpověď globální finanční krize se proto pustil do analýzy budoucího vývoje, která vychází z tygřích skoků zlata v posledních dvou letech. A vyšel mu potenciál růstu ceny až ke 4 400 dolarům za unci. Našel totiž určitou pravidelnost ve zlatých skocích prokládaných zhruba dvou až čtyřměsíčními periodami klidu, kdy však žádná událost nedokázala seslat cenu zlata dolů.
Ta první mezi růstem ceny zlata o 561 dolarů a dnešních víc než tisíce dolarů se odehrála v říjnu a listopadu minulého roku, ta druhá od května do konce prázdnin. Po každé takové pauze následoval vzestup. Růst ceny zlata v v podobném trendu tak ukazuje na další zdražení o 800 až 900 dolarů, což je proces, který je již v běhu a měl by skončit další pauzou po dosažní ceny na úrovni 4 400 dolarů.
To se potvrdilo i minulý týden po snížení úrokové sazby americké centrální banky, kdy se cena zlata jen velmi málo pohnula a nepřerušila tak útok na další historické milníky po letním odpočinku. Zlato podle Colomba, který počítal raději v eurech, aby eliminoval dopady fluktuace dolaru, má stále silnou pozici k dalšímu růstu už do konce roku.
To by naznačovalo, že i při současné ceně zlata, která na českém trhu osciluje kolem 80 tisíc korun za unci, by to znamenalo čistý výnos kolem 16 tisíc korun za každý slitek o váze 31,1 gramu. Proč tomu nevěřit, když růstové epochy zlata historicky dosahují až deseti let. V rámci korektnosti je ale třeba připojit známé zaklínadlo, že lákavé výsledky investování v minulosti nejsou zárukou výnosů v budoucnosti. Ale co kdyby to Colombovi zase vyšlo?
Rudolf Marek
