Ekonomové oslovení serverem si naopak myslí, že ČNB by měla navýšit objem zlatých rezerv ze současných necelých deseti tun nejméně na několikanásobek. Podle nich jde o vhodný krok ve chvíli, kdy objem devizových rezerv nabobtnal kvůli intervencím. Podíl zlata na devizových rezervách ČNB je menší než jedno procento. „Ve srovnání s většinou zemí je to málo – například Slovensko drží 32 tun, Polsko či Rumunsko přes sto tun,“ napsaly Novinky. Benda v rozhovoru dále uvedl, že menší zlaté rezervy než ČR drží Maďaři a Kanada se zlatých rezerv zbavila úplně.
„ČNB by měla navýšit své zlaté rezervy. Minimálně na desetinásobek současné úrovně. Jestliže sousední Německo má přes tři tisíce tun zlata, není důvod, proč bychom neměli mít alespoň právě sto tun. Těžko přitom hledat důvod, proč se ČNB tak křečovitě pořízení zlata brání,” řekl Novinkám ekonom Lukáš Kovanda ze společnosti Cyrrus. Podle něj jde o standardní nástroj diverzifikace investičního portfolia, které v případě ČNB z důvodu nedávno skončené intervence nemístně nabobtnalo.
Stabilizující prvek
Klíčovým důvodem držby zlata centrálními bankami je podle ekonoma Kovandy fakt, že vývoj jeho ceny se zpravidla odlišuje od vývoje hodnoty měnových devizových rezerv. Tím pádem je celková hodnota rezerv sestávajících jak ze zlata, tak z měnových deviz stabilnější než hodnota rezerv sestávajících buď pouze ze zlata, nebo pouze z měn.
„Po roce 2008 je trendem mezi světovými centrálními bankami spíše navyšování objemu drženého zlata nebo alespoň jeho zachovávání na stálé úrovni. Čisté nákupy zlata centrálními bankami dosahovaly v letech 2008 až 2015 celosvětově průměrně 350 tun ročně,” upozornil Kovanda.
Trvalá hodnota
Server dále přinesl názor ekonoma a pražského zastupitele Patrika Nachera, kterého veřejnost zná hlavně jako bojovníka proti bankovním poplatkům. Podle Nachera je radní ČNB Benda „skandálně mimo”. Například když tvrdí, že lepší než zlato je kupovat akcie těžařů zlata.
„Zlato je trvalá hodnota, všichni vědí, že když se blíží krize nebo válka, tak roste apetit nakupovat zlato. V západní civilizaci tu máme dlouhodobě bublinu dluhů, která jednou praskne. Jen tisknout peníze kryté dluhopisy nejde donekonečna,” tvrdí Nacher. Nějaká krize podle něj dříve či později přijde. Nacher se domnívá, že ve zlatě by bylo vhodné mít nejméně deset procent rezerv, tedy více než sto tun zlata.
Nacher nepovažuje za přesvědčivé argumentovat nepočetnými příklady zemí s menšími zlatými rezervami. Kanada sice nedrží rezervy zlata v trezorech centrální banky, podle expertů je ale jedním z důvodů fakt, že má dostatek zlata v ložiscích na vlastním území.
Vhodný čas na změnu
Podle ekonoma ING Jakuba Seidlera je teď vhodný čas, aby ČNB zásadně změnila strategii investování devizových rezerv. Jak už bylo zmíněno, ty narostly v období intervencí proti posilování koruny. „Od listopadu 2013 do letošního dubna ČNB nakoupila eura za víc než dva bilióny korun,“ připomínají Novinky.
Seidler tvrdí, že „takový objem rezerv nebude centrální banka nikdy akutně potřebovat a není nutné je tak udržovat v rychle dostupných, ale málo výnosných aktivech“. Část rezerv podle něj banka může agresivněji investovat na trzích a část umístit do zlata.
Asi vědí proč…
„Téměř žádná z centrálních bank ekonomicky vyspělých států nemá v rezervách tak žalostně málo zlata jako ČNB,“ říká David Marášek, hlavní analytik společnosti Zlato. „A žádná z těchto centrálních bank na rozdíl od té naší se rezerv nezbavuje. Asi vědí proč,“ dodává.
Podle Maráška jsou výhody zlata v devizových rezervách jasné. „Zlato nemá riziko protistrany, nemůže zkrachovat, být intervenováno nebo zničeno. To se ale nedá říct o penězích, které se v centrální bance vyrábějí stiskem klávesy na počítači.“
V kontrastu s naším úsilím o přijetí eura Marášek připomíná, že Evropská centrální banka drží ve zlatě 27,7 % svých devizových rezerv a sousední Německo dokonce téměř 70 procent. „Prohlášení představitele tuzemské centrální banky, že zlato je „talisman“ a že jeho ceny jsou kolísající, je přinejmenším zarážející. Cena zlata se pro Čechy za posledních deset let zvýšila o 210 procent a za posledních dvacet dokonce o 320 %,“ uzavírá analytik.
(red)
