„To, co sledujeme, není jen růst ceny zlata, ale přehodnocování víry. Zlato pouze absorbuje nedůvěru trhu. Na 3 600 dolarech už to není jen ochrana proti inflaci, to už je to referendum o systému. A pokud budou pokračovat záporné reálné sazby, rizika stagflace, eroze dolaru a politické útoky na centrální banku (Fed) trajektorie pádu neskončí. Obchodníci, kteří se posmívali řečem o 5 000 dolarech za unci, si najednou ony výpočty přehrávají znovu, tentokrát bez ironie,“ píše Stephen Innes na webu The Dark Side Of The Boom.
„Na první pohled se dolar jeví jako stabilní. Navzdory snahám o zpochybnění Fedu, poklesu výnosů primárních dluhopisů a slábnoucím datům o zaměstnanosti. Americké akcie stále překonávají své konkurenty, cla se zdají být absorbována lépe, než se čekalo a relativní fiskální chaos od Paříže po Westminster dávají některým fanouškům dolaru dostatek motivace k tomu, aby tvrdili, že propad dolaru skončil,“ dodává kanadský finanční expert.
„Ale když se podíváte pod povrch, obraz se ztmavne. Stabilita dolaru je spíš iluzí než základem. Reálné výnosy klesají a Fed přesto potichu snižuje úrokovou laťku. To znamená, že sazby půjdou dolů, zatímco inflace tento trend odmítne následovat. Co se asi stane, když záporné reálné sazby jsou raketovým palivem pro drahý kov. K tomu připočtěte výhled růstu. HDP v USA by měl do konce roku zpomalit na sotva jedno procento. To nevypadá jako ekonomika, která by předběhla svět.“
Navíc rozpor ve finančních politikách působí proti dolaru. Pokud Fed sniží úrokové sazby, zatímco Evropa se bude držet zpátky, úrokový rozdíl se obrátí proti dolaru. To je další přízeň pro drahé kovy. Nižší výnosy lákají zahraniční investory k zajištění své dolarové expozice, čímž se snižuje podpora měny a zároveň se posilují toky do zlata.
„Fandové dolaru rádi poukazují na fiskální křehkost v Evropě a Velké Británii, ale Amerika je na tom podobně. Trajektorie dluhu, obrovské deficity a masivní emise státních dluhopisů udrží na amerických trzích termínované prémie, což podkope právě trh s dluhopisy, který dlouhodobě podporuje status dolaru jako rezervy.“
„Když to všechno spojíte dohromady, je to jasné,“ uzvírá Stephen Innes. „Zdánlivá odolnost dolaru je jen fasáda maskující erozi reálných úrokových sazeb, upadající růst, holubičí sklony Fedu a rostoucí politické vměšování do jeho práce. Tato kombinace je toxická pro dolar a elektřina pro zlato. Zlato nepotřebuje, aby se dolar zhroutil, potřebuje jen, aby vyprchala iluze jeho síly. A tento proces již začal.“
(rek)
