Moskevská chuť na žlutý kov se zdá neukojitelná. Zlato nyní tvoří 19 procent devizových rezerv země ve srovnání s pouhými dvěma procenty před deseti lety. Ale zdá se, že nákupní šílenství nikam nevede.
Rusko, pokud jde o zásoby zlata, stále zaostává za rozvinutými zeměmi. Vláda Spojených států je se 74 % devizových rezerv ve zlatě jeho největším držitelem na světě, následuje Německo se 70 %, Nizozemsko a Itálie s 66 % a Francie s 60 %.
Rusko by proto muselo zvýšit své zásoby zlata alespoň trojnásobně, aby se nacházelo ve stejné lize jako rozvinuté země, a muselo by ještě dalších 20 let nakupovat celou svou domácí těžbu, aby dohonilo Spojené státy.
Tažení proti dolaru
Světová rada pro zlato (WGC) oznámila, že centrální banky v loňském roce nakoupily celkem 651,5 tun vzácného kovu – nejvíce za 48 let. Globální zásoby zlata jen v červnu vzrostly o osm procent, což znamená nejvyšší měsíční nárůst za předchozí tři roky.
„Co je nejzajímavější v případě Ruska, nejsou zveřejňovaná čísla, ale trend,“ prohlásil ředitel investičního výzkumu WGC Juan Carlos Artigas. „Centrální banky rozvíjejících se trhů nakupují zlato od roku 2010 konzistentně, protože tamní centrální banky se snaží diverzifikovat své rezervy kvůli bezpečnosti, a zlato jim to poskytuje.“
Zlato zlou předzvěstí?
Adrian Ash, ředitel výzkumu obchodníka se zlatem BullionVault, ale zároveň říká, že Putinovy masivní nákupy zlata jsou pro světový mír špatnou zprávou. „Silné nákupy zlata vládami nebo centrálními bankami jen málokdy byly dobrým signálem pro světový mír a spolupráci.
Rusko navíc těžbu zlata stále zvyšuje a je nyní třetím největším producentem na světě. Země oznámila plány na zvýšení produkce zlata o 50 % v příštích sedmi letech a o 100 % do roku 2030. „Centrální banka loni koupila téměř 100 procent domácí produkce zlata,“ píše web Safe Haven
Podpora pro zlato
Nepřátelé USA moskevský příklad následují. V rámci dedolarizačního úsilí nakupují do rezerv místo dolarů právě zlato a je zřejmé, že centrální banky, které zvyšují svou aktivitu při nákupech zlata, přispívají k růstu poptávky. V průměru nakupují 15–20 % celosvětové těžby zlata a pokud by současný trend pokračoval, mohla by jeho cena v následujících letech výrazně vzrůst.
„Existuje však závažnější důvod, proč pravděpodobně v blízkém a střednědobém horizontu cena zlata poroste. Je to holubičí chování centrálních bank. Úrokové sazby po celém světě jsou v současné době na historicky minimálních hodnotách a pravděpodobně tam kvůli vlažnému ekonomickému výhledu ještě alespoň několik let zůstanou. Nízké úrokové sazby zlevňují peníze i nákupy komodit, jako je třeba zlato,“ uzavírá web Safe Haven.
(rek)
