Zlato (oz) / USD
1 269,28
0,05 %
Zlato (oz) / CZK
28 083,27
0,10 %
EUR / USD
1,17
0,03 %
USD / CZK
22,13
0,05 %
Zlato
Mojmír Hampl o zlatu: Význam? Nula

Všeobecná nechuť ke zlatu v devizových rezervách je o bankovní radě ČNB obecně známá. Problém je v tom, že si zlato nemůže vyrobit nebo naklikat v počítačích jako národní měnu, navíc by za něj nesla fyzickou odpovědnost, což u české koruny také nemusí.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Foto: ČNB

Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl zveřejnil v časopisu Faktor S svůj názor na zlato v rezervách centrálních bank. Podle jeho slov zlato v dnešním peněžním systému nehraje fakticky žádnou roli. A doslova říká: „Nikdo tedy nemá ani teoretickou možnost směnit své bankovky, mince či finance na účtu za tento drahý kov.“

V Česku jsou však desítky firem, které viceguvernérovi tuto službu rády poskytnou. A pokud měl bankéř na mysli pouze banky, tak ty jistě za „tento drahý kov“ své bankovky, mince či finance na účtu rády vyplatí. Nutně totiž nemusí být z českého dolíčku. Tím spíš, že žijeme v Evropské unii.

Zlato na úrovni mědi

„Čili význam zlata pro fungování peněžního systému je dnes bez nadsázky podobný jako význam mědi, cínu či wolframu. Nula. Zlato nejsou peníze, jen komodita,“ uvedl dále Hampl. Jistě však není nijak nová informace, že za posledních 2500 let zlato sloužilo 97 % tohoto času jako forma peněz v mnoha sofistikovaných civilizacích a bylo zárukou stability. Zrušení konvertibility amerického dolaru za zlato v roce 1971 vyvolalo expanzi zadlužení, které má dopady i na dnešní měnový systém.

Vzato z praktičtější stránky: Kdyby dnes někdo vykopal hrnec se zlatými mincemi jakékoli měny, určitě a bez problémů je smění za peníze. Kdyby vykopal bednu s československými korunami, vydanými Státní bankou československou, předchůdcem ČNB, mohl by s prodejem rovněž uspět např. ve sběrně použitého papíru.

Rozvrácená Venezuela

„Neexistuje naprosto žádná vazba mezi bohatstvím země, její vyspělostí či stabilitou a množstvím zlata, které centrální banka té či oné země má! Rozvrácená Venezuela ho má dvakrát více než Austrálie…“  A centrální bankéř dál uvádí příklady, jež to mají potvrdit. Ale zastavme se hned u toho prvního.

Podle agentury Reuters provedla socialistická Venezuela swapovou operaci, když si od Deutsche Bank půjčila 1,7 miliardy dolarů a jako záruku poskytla část svých zlatých rezerv, aby mohla zaplatit své mandatorní výdaje. Agentura UPI to označila rovnou za prodej více než 40 tun zlata v hodnotě přibližně 1,7 miliardy dolarů, protože Venezuela tuto půjčku ani neplánuje splácet. Největší německá banka zjevně nabídnutým zlatem nepohrdla.

Český rozprodej zlata

Ostatně i Česko mělo svou krizi, kterou řešilo prodejem zlata. Hovoří o tom i web ČNB: „V roce 1997 procházela česká koruna krizovým obdobím a použití devizových rezerv k devizovým intervencím se stalo realitou. Prodejem zlata ČNB získala v předmětné době vyšší likviditu a vyšší stabilitu výnosů, což jsou prioritní požadavky na devizové rezervy.“

Je třeba dodat, že transformace české ekonomiky, problémy v bankovním sektoru a finanční krize ve světě vedly ke spekulativním útokům na korunu. A ČNB musela spekulacím čelit.  V letech 1997 a 1998 kromě řady jiných opatření centrální banka vyměnila 56 tun zlata s Německem za dluhopisy, jak uvádí server Zlatokopové.cz. Z tehdejších 14 tun, jež si centrální banka ponechala, nyní drží 9,4 tuny – tedy zhruba 0,3 % devizových rezerv. Tento podíl podle dat Mezinárodního měnového fondu řadí Česko na 99. místo z první stovky centrálních bank světa, jež vlastní zlato.

Zlato neuchovává hodnotu

„Nenese úrok, musí se fyzicky skladovat a není ani tím mytickým uchovatelem stabilní hodnoty, protože jeho cena je proměnlivější než cena řady úročených vládních cenných papírů,“ uvedl v článku Hampl. Je tu však další ale… Na rozdíl od vládního dluhopisu neexistuje riziko kolapsu zlata, protože ho nevydává žádný orgán, který může selhat. I lidé se základní finanční gramotností tuší, že fyzické zlato nemůže zbankrotovat ani se dostat do insolvence. Zatímco před deseti lety se Island v důsledku světové finanční krize dostal na pokraj bankrotu…

Fyzické zlato si proto navzdory růstu cen i tvrzení Mojmíra Hampla dlouhodobě zachovává kupní sílu. Naproti tomu měny mají přesně opačnou historii kolapsů, ztrát své hodnoty a vyřazení z oběhu nebo znehodnocování. Například americký dolar, jak uvádějí četní američtí ekonomové, od roku 1913 ztratil ve srovnání se zlatem více než 98 % své kupní síly (hodnoty).

V současné době globálních finančních represí je fyzické zlato jedním z mála aktiv mimo finanční systém. Proto se jím mnozí investoři i centrální banky zajišťují. Jelikož zlato nevydává žádná vláda nebo centrální banka, je nezávislé na bankovním systému. I to může být jednou z příčin nelibosti bankéřů ČNB vůči zlatu.

Zlatý mýtus

„Přes vše uvedené je zlatý mýtus zejména v konzervativních populacích silný. Proto se často na přednáškách publika, nedůvěřivého vůči mému výkladu, ptám: A kolik zlata máte vy sami v majetku oproti konvenčním úsporám? Inu, překvapivě málo,“ konstatuje Hampl.

Podle hlavního analytika akciové společnosti Zlato Davida Maráška, ale obyvatelé České republiky vlastní víc zlata než ČNB. Spekuluje se přibližně o 20 tunách. „V posledních pěti letech odhadujeme roční dovozy investičního zlata na zhruba dvě tuny ročně,“ doplnil Marášek.

Nicméně jedno řešení, jak se opět dostat k tradičnímu zlatému pokladu, se pro Česko nabízí. Přistoupení ke společné evropské měně by totiž znamenalo i společnou Evropskou centrální banku, která 28,4 % devizových rezerv uchovává ve zlatě. V konkrétních číslech to je 504,8 tuny zlatých cihel. A z ČNB by se stal jen lokální dohledový a kontrolní orgán.

(rek)