Při kolapsu zlata na přelomu ledna a února o 13 procent, což jsou stovky dolarů, palcovými titulky označovaný za smrt býků, za katastrofu, za prasknutí přefouklé bubliny, se srazila matematika s psychologií. Kdo tehdy psal, že od začátku roku bylo zlato stále ještě ve dvouciferném zisku? Emoce jsou vždy připravené převážit nad matematikou, pokud jim to dovolíte.
A při tom, co se z magnetických siločar kolem zlata změnilo? Vůbec nic. Centrální banky dál hromadí zlato, Amerika zase dluhy, velcí hráči na Wall Street se zajišťují zlatem a svět straší inflace, což všechno jsou následky, ale ne příčiny. O těch píšou noviny každý den. Války o území, války o strategické nerosty, války o moc, války o peníze.
PSALI JSME: Zlaté zúčtování aneb Kdo dřív přijde…
Na každý jev existují protikladné výklady. Jedni tvrdí, že pohonná jednotka zlata – strach z propásnutí výhodné ceny – již vypnula své motory. Druzí tvrdí opak. Jedni tvrdí, že zlato je součástí supercyklu komodit, jiní oponují, že zlato je něco, co nelze překonat. K likvidaci vyšších cen jiných komodit stačí zvýšit produkci, což u zlata nejde.
Někteří tvrdí, že dolarové dluhopisy zůstávají v dlouhodobém medvědím trendu, že ztratily roli bezpečného přístavu, jiní oponují, že na obzoru není nic, co by dokázalo dolar svrhnout z trůnu. Jedni tvrdí, že zlato dosáhlo zenitu, jiní opakovaně zdůrazňují, že je teprve na startu svého růstu.
„Příliš často se pohyby ceny zlata také zdůvodňují manipulacemi na trzích. Ale píše se o tom pouze tehdy, když ceny klesají – nikdy ne, když prudce rostou,“ upozorňuje substack.com svých pět milionů předplatitelů. Upozorňuje tak na další doklad asymetrického uvažování. Ale nikdo nemá pravdu věčně, ať už v případě, že ekonomické zákonitosti stále platí, nebo v aktuálním případě, že už je všechno jinak.
PSALI JSME: Svět se mění a hodnota zlata s ním
„Zlato je obrovský, vysoce likvidní trh. Pro jakéhokoli jednotlivého aktéra je obtížné jej kontrolovat. Mezi velkými institucemi se proto stále víc diskutuje o strukturách portfolií, kde se zdá smysluplná alokace do drahých kovů ne jedno nebo dvě procenta, ale deset nebo dvacet procent,“ dodává americký hybridní blog.
To je v příkrém kontrastu s realitou, kdy většina lidí nedrží žádné zlato a jejich průměrná alokace se pohybuje kolem jednoho procenta. Posun na pouhá dvě procenta by však převrátil svět. Zvlášť, když už minulý rok byl rekordní. Globální poptávka po zlatě loni poprvé v historii přesáhla 5 000 tun. Je otázkou dne, kde by se vzalo dalších 5 000 tun?
PSALI JSME: Tři zlaté scénáře
Rudolf Marek
