Část draženého zlata v minulosti zabavila armáda povstalcům z FARC a část rebelové sami odevzdali v létě 2017 v rámci mírové dohody s vládou. Většina povstalců také na základě této dohody z roku 2016, která ukončila půlstoletý konflikt, složila zbraně a někteří se zapojili i do politiky. Z FARC vznikla politická strana se stejnou zkratkou a její členové obsadili i několik míst v parlamentu, které jim zaručila mírová dohoda.
Většina výtěžku dnešní aukce půjde na pomoc lidem postiženým bojem FARC, který si vyžádal na čtvrt milionu obětí a několik milionů lidí kvůli němu muselo opustit domovy. Peníze z prodeje asi deseti kilogramů zlata půjdou do vládního fondu Frisco, který je určen na boj s organizovaným zločinem.
Inventář majetku organizace FARC zahrnoval nejen zlato a dolary, ale také dobytek, koně či například tlakové hrnce (papiňáky), přístroje na kávu a čokoládu či košťata. Povstalci předali vládě jako svůj majetek též silnice, které prý postavili pro místní, když to neudělala vláda.
FARC vznikly v polovině 60. let minulého století s cílem bojovat za ideje radikálního komunismu. Tvrdili, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Během let ovládli značná území, na začátku tohoto století měli pod kontrolou asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu. Finance získávali z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybírali například podíl z výnosů z polí s kokou či poskytovali drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu.
Po uzavření mírové dohody vznikl v Kolumbii zvláštní tribunál JEP, který soudí zločiny spáchané povstalci, ale i příslušníky vládních jednotek. Zabývá se i takzvanými falešně pozitivními případy, kdy vojáci zabili civilisty a pak je vydávali za povstalce. Důvodem mohla být podle místních médií někdy i snaha o lepší výsledky, které se oceňovaly povýšením či vyznamenáním. Jen v roce 2018 začal JEP vyšetřovat na 2250 takových případů z let 1988 až 2014, oběťmi byli zejména mladí muži. Podle odhadu lidskoprávních organizací bylo takových případů mnohem více.
(ČTK)
