„Ten nápad vyplynul z potřeby naší společnosti vlastnit zlato v obtížných podmínkách, v jakých lidé žijí,“ řekl Ahmad Hamdán, povoláním zubař a autor mincí, jejichž váha se pohybuje od půl gramu do deseti gramů.
„Zpřístupnili jsme zlato lidem všech úrovní. Zlato, které si mohou aspoň trochu dovolit i lidé chudí a lidé s nízkými příjmy,“ dodal.
Na jedné straně mince z jednadvacetikarátového zlata je vyobrazen Skalní dóm na Chrámové hoře v Jeruzalémě a vyražen nápis Palestina. Mince je licencována a ražena ministerstvem hospodářství v Gaze, kterou od roku 2007 ovládá radikální hnutí Hamás.
Šéf hospodářské politiky ministerstva Usáma Nufál nicméně zdůraznil, že mince nejsou legálním platidlem. „Nesmí to být interpretováno tak, že by to byla budoucí (palestinská) měna. Není to nic víc než způsob spoření,“ řekl Nufál.
Palestinci nemají vlastní měnu a v každodenním životě platí eury, americkými dolary, izraelskými šekely či jordánskými dináry. Podobně jako na mnoha jiných místech Blízkého východu vede všeobecná nedůvěra v banky lidi často k tomu, že nejraději uchovávají své úspory ve zlatě.
Pásmo Gazy je domovem 2,3 milionu Palestinců, z nichž téměř polovina je bez práce. Se svými 5000 obyvateli na kilometr čtvereční patří mezi nejhustěji obydlené oblasti na světě, když zaujímá menší území než Praha. Sousední Izrael i Egypt kvůli bezpečnostním obavám ostře střeží své hranice s pásmem, Izrael navíc kontroluje vzdušný prostor i přístup do přístavů v Gaze.
Ádil Rafátí, který pracuje ve veřejných službách v Gaze, za posledních tří měsíce nakoupil zlaté mince o celkové váze 3,5 gramu. Jeho narůstající úspory mu dělají radost.
„Nemůžu si nakoupit hromadu gramů, ale těchto pár gramů se dá sehnat snadno. Můžu si tak spořit, protože zlato je bezpečnější přístav než jiné měny,“ řekl Rafátí před obchodem, kde se drobné zlaté mince prodávají.
(ČTK)
