Jak uvádí Český statistický úřad ve své lednové bilanci, bylo k nám dovezeno 182 kilogramů zlata, ale po odečtení vývozu tu zůstalo pouhých 57 kilogramů. Při ceně 3,6 milionu korun za kilogram to pro mnohé už tak velké překvapení asi nebude.
Dalším faktorem je zřejmě vyšší prosincový dovoz zlata, kdy k nám ze Švýcarska doputovalo 300 kilogramů žlutého kovu a dalších 65 kilogramů z Německa a Rakouska. Část tohoto dovozu se pravděpodobně objevila i v lednové nabídce.
Skutečnost, že se v lednu dovezlo nejvíc zlata z Německa (101 kg z dovezených 182 kg, pozn. aut.) může znamenat jednak to, že v tradičním česko-rakousko-německém koloběhu zlata se objevuje recyklovaný kov, což je hantýrka pro slitky z druhé ruky, tedy zlato již dříve dovezené a vykoupené od českých vlastníků, nebo že zlato ze svých švýcarských rafinerií nabízejí levněji německé firmy.
PSALI JSME: Češi loni investovali do zlata 4,8 miliardy korun
A také se stále častěji prodávají cenově dostupnější nižší gramáže zlatých slitků, takže se nebývale rozšířila paleta deseti či pětigramových slitků místo dříve nejoblíbenějších uncových (31,1 g). Nabídka jednogramových slitků, dřív spíše raritní, je dnes u všech prodejců standardem a šíře této nabídky je u nás dosud nevídaná.
Dalším dopadem vysoké ceny zlata je i prodloužení dodávek kupujícím. Když unce zlata stála kolem 30 tisíc korun, nebyl pro obchodníky problém je mít na skladě k okamžitému dodání.
Dnes je stále častější, že obchodníci dovážejí zlato až po objednávkách, protože držet větší množství uncí, když každá stojí přes 110 tisíc korun, v kombinaci se současnými výkyvy ceny zlata, by pro obchodníky bylo příliš vysokým rizikem, jehož započtení do ceny by zlato jen prodražovalo.
PSALI JSME: Česko v listopadu opět exportérem zlata
Rudolf Marek
