Zlato (oz) / USD
1 202,69
0,18 %
Zlato (oz) / CZK
27 636,81
0,37 %
EUR / USD
1,13
0,60 %
USD / CZK
22,98
0,55 %
Zlato
Které centrální banky letos nakoupily zlato

Centrální banky kupují nejen víc zlata než v posledních letech, ale objevila se i řada nových odběratelů. Například Polsko a Maďarsko jako první země Evropské unie, které od počátku století nakoupily zlato. Maďarská centrální banka nejen že přidala zlato do svých zásob po 32 letech, ale také zvýšila jeho podíl ve svých rezervách na desetinásobek.

Jsou nákupy centrálních bank počátkem strukturálních změn? Rozšíří se poptávka po drahém kovu? Foto: iStock

„Nákupy centrálních bank se prudce zrychlily,“ uvedla Natalie Dempsterová, generální ředitelka pro centrální banky a vztahy s veřejností organizace těžařů zlata World Gold Council (WGC). „Jsou také geograficky rozmanitější, přičemž několik zemí přidalo zlato do rezerv po několika desetiletích.“

Od začátku roku 2017 zvýšilo své zlaté rezervy 16 různých centrálních bank. Ve své čtvrtletní zprávě o poptávkových trendech zveřejněné minulý týden WGC uvedla, že ve třetím čtvrtletí uskutečnily centrální banky čisté nákupy 148,4 tuny zlata, což je nejvíc od roku 2015.

Společnost Metals Focus v letošním roce celosvětové nákupy zlata centrálních bank odhaduje na 450 tun ve srovnání s 390 a 375 tunami v předchozích dvou letech. Ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo dosaženo desetiletého maxima 646 tun je to však stále ještě pokles o 42 procent.

Různé organizace však sestavují svá data odlišně. Například data Mezinárodního měnového fondu mají dvouměsíční zpoždění, nezahrnují tedy některé z nedávných nákupů, jako například Maďarska. Dempsterová, která sestavuje údaje pro WGC uvedla, že od začátku roku do konce srpna přidaly centrální banky 260 tun. Takže ještě bez nákupů Maďarska. Přesto se jedná o nárůst o 50 procent oproti stejnému období loňského roku.

Agentura Bloomberg oznámila, že centrální banky nyní společně drží více než 33 tisíc tun žlutého kovu. Údajně se jedná zhruba o pětinu veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo.

Bod zlomu

Od roku 2016 do první poloviny roku 2018 byla většina nákupů zlata provedena jen hrstkou centrálních bank, zejména Ruska, Kazachstánu a Turecka. Čínská lidová banka od roku 2016 žádný přírůstek neohlásila. „Událostí léta bylo, že i další státy začaly obnovovat svůj zlatý poklad,“ uvádí web ETF Daily News ze zprávy Junlu Lianga, analytika uznávané konzultační firmy Metal Focus.

Polsko jako první ve třetím čtvrtletí přidalo téměř 14 tun. Pak přišla zpráva, že i Maďarsko zvýšilo své zlaté rezervy, a to z 3,1 na 31,5 tuny. Navíc jde o první nákup od roku 1986. Poměr zlata v maďarských rezervách vyskočil z méně než jednoho na 4,4 procenta.

Přidala se Indie

Také Indie pomalu zvyšuje své rezervy. V letošním roce o 21,8 tuny. Jednalo se o první významný nárůst od nákupu 200 tun od Mezinárodního měnového fondu v roce 2009. Mongolsko podle Lianga koupilo letos 12 tun ačkoliv to tamní centrální banka nepotvrdila.

Rusko pokračuje v nákupech zlata ve výši 50 až 60 tun za čtvrtletí. Jen v letošním roce to bylo 159,8 tuny. Země v posledních třech letech kupuje přes 200 tun zlata ročně. Kazachstán 30 až 40 tun ročně, letos to má být dokonce 34,1 tuny. Turecko v roce 2018 koupilo 54,7 tuny zlata.

Proč nakupují?

Analytici uvádějí řadu důvodů, proč centrální banky kupují zlato. Ty zahrnují jak geopolitické obavy, tak i diverzifikaci rezerv. Mnoho z nákupů se uskutečnilo v době, kdy byly ceny zlata poměrně nízké, zvláště ve srovnání s počátkem tohoto desetiletí, kdy krátce překonaly i 1900 dolarů za unci. Cena zlata v polovině srpna klesla na tříměsíční minimum 1160,75 dolaru za unci, když ještě v polovině dubna stála unce 1364 dolarů.

Mnoho centrálních bank má rezervy v americkém dolaru, ale dolar nemusí zůstat tak silný, jako je dnes. Dokladem je Rusko, které na úkor dolaru investuje do zlata. „Rusko si v uplynulém desetiletí koupilo obrovské množství zlata,“ uvedla Dempsterová a dodala, že se jedná o zhruba dva tisíce tun, což je desetinásobný nárůst za poslední deset let. „Zároveň Rusko nedávno prodalo většinu amerických dluhopisů. Centrální banka oznámila, že v politice dedolarizace hodlá pokračovat.“

V ostatních zemích jsou podle ředitelky WGC nákupy poháněny kombinací rostoucích devizových rezerv a nižší cenou zlata, což znamená, že podíl zlata na celkových rezervách klesl a tak se banky znovu dostávají na jejich preferovanou strategickou úroveň. „Takovým způsobem spravuje své zlaté portfolia mnoho centrálních bank,“ dodává Dempsterová.

Nejisté měny

„Touha po diverzifikaci může být způsobena také zhoršujícím se pohledem na ostatní rezervní aktiva. Zlato konkuruje hlavně dluhopisům zemí s vyspělou ekonomikou, ale rozpočtové problémy v USA a brexit v Evropě zvýšily dlouhodobé riziko spojené s těmito měnami,“ řekla Dempsterová.

Některé státy podle ní drží v rezervách čínskou měnu, což odráží rostoucí obchodní vztahy s Čínou. Víra v čínskou měnu může časem růst, což povede k přesunu do vícenásobného měnového systému. Na druhé straně by vývoj mohl být destabilizující a některé centrální banky by mohly kupovat zlato kvůli zajištění.

Nákupy budou pokračovat

Rusko, Kazachstán a Turecko jsou budou, zdá se, nakupovat dále. „Maďarsko je pravděpodobně jednorázovým kupujícím vzhledem k tomu, že již zvýšilo svůj podíl na desetinásobek,“ uvedl Liang. „Bude zajímavé zjistit, zda v tom bude pokračovat Polsko vzhledem k tomu, že během posledních tří měsíců nákup zlata neochaboval.“

„Myslím si, že je to počátek strukturálních změn a že uvidíme výrazně vyšší nákupy centrálních bank spolu s dalším rozšířením poptávky,“ míní Dempsterová.

(rek)