„Devizové rezervy země dosáhly na konci července čtyř miliard dolarů. Cílem centrální banky je ve střednědobém horizontu zvýšit rezervy na nejméně 6,5 miliardy dolarů. Zvyšováním devizových rezerv mongolská centrální banka usiluje o zajištění ekonomické stability,“ dodává čínská agentura.
Každoroční produkce zlata v Mongolsku je podle dostupných zdrojů mírně pod úrovní 21 tun.
Web Trading Economics ale přinesl zcela odlišnou informaci. „Zásoby zlata v Mongolsku ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 klesly na 17,92 tuny z 20,08 tuny ve třetím čtvrtletí,“ uvádí bez jakéhokoli komentáře.
Oněch 20,08 tuny zlata ve třetím čtvrtletí bylo historicky nejvyšší zlatou rezervou. Rekordním minimem byl absolutně prázdný sejf se skutečnou statisticku nulou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2005, poznamenává Trading Economics.
Západ versus Východ
Informace o zlatých rezervách Mongolska zveřejňované čínským zpravodajským webem s oficiálními údaji organizace těžařů zlata World Gold Council (WGC) vůbec neladí. Ty vycházejí z podkladů dodávaných Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a z národních zdrojů. Podle listopadového přehledu WGC vlastní mongolská centrální banka 17,9 tuny zlata.
Zlato v rezervách by mělo podle MMF pokrývat 23,3 procenta mongolských měnových rezerv. | Jeho údaje se shodují se statistikou Trading Economics. Není tedy jasné, zda 14 tun podle východních zdrojů přibylo, nebo dvě tuny podle západních zdrojů ubyly.
Pokud by WGC, kterž zařadil Mongolsko do přehledu zemí vlastnících zlato (67. místo), nevycházel z pravidelného reportu tamní centrální banky, uvedl by to pod čarou a Mongolsko by v přehledu nebylo.
(rek)
