Pro kontext: Íránská revoluce a íránsko-irácká válka v letech 1979–1980 narušily přibližně 14 procent světových dodávek ropy a spustily 400% nárůst ceny zlata z 200 na víc než 800 dolarů za unci, což je úroveň, která se pak 28 let nezměnila.
Současný scénář uzavření Hormuzského průlivu hrozí narušením dodávek o 22 procent, což je číslo, které překračuje šok z roku 1979. Pokud by se narušení dodávek ropy ukázalo jako dlouhodobé, byl by to pro zlato významný impuls.
Ohrožení hlavního ropného trhu na světě a související riziko pro energetickou bezpečnost Číny vytvořily podmínky, které jsou bez ohledu na jakýkoli precedent požehnáním pro zlato.
PSALI JSME: Diktují cenu zlata letadlové lodě?
Analýza brokera FXEmpire již nastiňuje makroekonomickou tezi, jež posunuje cenu zlata k 6 000 dolarů za unci v blízké budoucnosti a 8 250 dolarů jako kulminačního vrcholu současného růstu v případě trvalejší krize.
Proč je řeč o tisíce kilometrů vzdálené Číně? Saúdská Arábie hlásí v oficiálním dovozu do Číny 1,72 milionu barelů ropy (21,1 % z celkového objemu), Írán 1,61 milionu barelů denně (19,6 %).
Rusko do října přispívalo asi 900 tisíci barely denně, což je nejmíň od zavedení amerických sankcí vůči Rosněfti a Lukoilu. Pátá ropná velmoc, Irák, dodává přibližně milion barelů.
PSALI JSME: Ceny ropy vzrostly jen mírně, intervence USA v Íránu se zdá méně pravděpodobná
Čína, jako největší dovozce ropy, která absorbuje čtvrtinu světové spotřeby, je nyní přímo v křížové palbě.
„Jestliže Hormuzským průlivem se denně přepravovalo 20 milionů barelů ropy, asi 20 procent světové spotřeby, a uzavření průlivu oznámené íránskými revolučními gardami by zůstalo trvalé, představovalo by to narušení dodávek takového rozsahu, jaké trh s ropou nikdy nezaznamenal.“
A tak podle FXEmpire je technicky dosažitelná, byť jen hypoteticky, i cena 8 400 dolarů za unci zlata.
PSALI JSME: Ceny ropy po známkách uvolnění napětí mezi USA a Íránem odepisují pět procent
(rek)
