Při zhodnocování svých prostředků by měl mít zodpovědný investor na paměti, že aktiva je třeba chránit prostřednictvím diverzifikace. Tedy rozdělit své jmění do více investic tak, aby minimalizoval riziko ztráty. Jednoduchou poučku v tomto poskytuje tzv. teorie tří loukotí. Podle které by investor měl jednu třetinu svého majetku držet v dlouhodobých aktivech, jako jsou nemovitosti, druhou v hotovosti a produktech kapitálového trhu, jako jsou akcie a dluhopisy, a konečné třetí fixovat jako uchovatele hodnoty. Právě v té třetí části je zlato ideální.
„Zlato není jediným ochranitelem hodnoty, ale pro lidi je nejsnadněji uchopitelné. Proto většina lidí nekupuje vzácné obrazy nebo sběratelská auta, ale radši si koupí investiční zlato, které je tu 4 000 let a není třeba k němu už nic vysvětlovat,“ říká David Slezák. Zlato směníte kdekoli na světě, a dokonce v každé době.
Již od starověku platí, že za jednu unci zlata se můžete dobře obléknout. Zatímco ve starém Římě jste si za stejný kus zlata mohli koupit nejlepší tuniku a sandály, ve středověku boty, opasek a oblečení. Dnes, ve 21. století, kdy je burzovní cena troyské unce vyšší než 40 000 korun, si můžete koupit pěkné polobotky, košili a kvalitní oblek. Zlato si zkrátka drží svou hodnotu.
Velké předsudky a malé peníze
O zlatu se říká, že je spojeno s velkými předsudky. Jedním z těch nejčastějších je jeho údajná nedostupnost. „Lidé mají pocit, že zlato je investiční artikl jen pro ty nejbohatší. Přitom ukládat peníze do zlata je možné již od 600 korun měsíčně,“ brání zlato David Slezák. Důležité při tom je upřednostnit zlato, které můžete opravdu fyzicky vlastnit, a pokud možno se vyhnout nákupu zlata prostřednictvím certifikátů. „Na jeden kilogram fyzického zlata se totiž může prodat až 520 kilogramů papírového zlata. Není tolik zlata, kolik je vlastníků papírů. Takže kdyby si všichni vlastníci naráz chtěli zlato vyzvednout, nebylo by ho dostatek. Fyzické zlato je osobnější, dokážete ho vyměnit po celém světě. Takže, když máte fyzické zlato, jste svobodný člověk.“
Právě BHS, jehož oddělení investic do zlata vede David Slezák, je jediným licencovaným obchodníkem s cennými papíry, který prodává celou škálu fyzického zlata: jednorázové zlato, ukládání do zlata i speciální autorské produkty. Investiční zlato podle § 3 zákona o podnikání na kapitálových trzích (ZPKT) není bráno jako investiční nástroj, tudíž není pod dozorem regulátora, tedy ČNB. „To však neznamená, že se ke zlatu nechováme podle nejvyšších standardů. K tomu patří například při ukládání do zlata pravidelné kontroly nezávislého auditora nebo notáře o uložených gramech zlata. Soustředíme se na perfektní služby, za kterými se klienti vracejí, a také speciální produkty v menších ražbách,“ dodává Slezák.
Minulý rok tak spatřil světlo světa unikátní projekt Sluneční soustavy. Tento projekt se připravoval už od poloviny roku 2018 a poběží do roku 2023. Letos se již plánuje další produkt, který by měl být s prvním lehce propojen. Bude se jednat o tematiku Giordana Bruna. Na návrzích se podílí jeden z nejlepších českých medailérů a akademických sochařů Michal Vitanovský, autor medailí Řádu Bílého lva a Tomáše Garrigua Masaryka.
Jaký má vliv koronavirus na cenu zlata?
Zlato je známé jako protiváha poklesu investičních produktů, jako jsou akcie. Přestože ihned na začátku koronavirové krize zlato prošlo krátkou korekcí, kdy jeho cena mírně klesla, již brzo potom se stoupající trend opět objevil. Za necelé čtyři měsíce letošního roku tak cena zlata vzrostla už o více než 22 procent. Nyní je poptávka již tak vysoká, že zejména v nižších gramážích dochází k výpadkům zásobování. Velcí hráči aktuálně nakupují fyzické zlato doslova po kilogramech. Trh reaguje velice citlivě. Aktuální doba přímo nabádá ke schraňování ochranitelů hodnot. Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček v této souvislosti varuje před podvodníky, kteří se mohou v dobách krize objevit. Je důležité vždy kupovat fyzické zlato od renomovaných obchodníků.
Chystá se velké množství státních stimulačních opatření, která vrhnou na světové trhy velké množství peněz. To bude tlačit na oslabení měn, a tak se cena zlata pravděpodobně ještě zvýší. Pan Albert Einstein kdysi řekl: „Šílenství je snaha dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiný výsledek.“ V minulosti jsme byli svědky, jak ekonomiku zatěžovaly dluhy. Do budoucna lze však očekávat ještě větší zadlužování. K tomu si můžeme uvést několik faktů. Podle Institutu mezinárodních financí (IIF) dosahoval celkový světový dluh před propuknutím pandemie koronaviru 255 bilionů dolarů, což představovalo 322 procent globálního HDP. Oproti tomu celková hodnota akcií na konci roku 2019 dosahovala hodnoty 85 bilionů dolarů a celková hodnota veškerého vytěženého zlata dle Světové rady pro zlato byla 8 bilionů dolarů.
Fyzické zlato nejde vytisknout a existuje pouze v omezeném množství, proto by jeho hodnota do budoucna mohla narůstat. To téměř jednomyslně dokládá většina technických analýz, které hovoří o nárůstu hodnoty zlata na 1 800 až 2 000 dolarů za troyskou unci.
Žijeme v době, kdy žádná centrální banka nemůže udržovat vysoké úrokové sazby, protože je nucena uvolňovat měnovou politiku pro nastartování hospodářství po krizi. Centrální banky rovněž musí tisknout peníze, aby udržely ekonomiku v chodu. To vše nahrává růstu hodnoty zlata. Další důležitý aspekt předpokládaného dlouhodobého růstu se opírá o historický vývoj, který nám říká, že zlato je v krizové době bezpečným přístavem. Jedním dechem je však nutné dodat, že zisky z let minulých nejsou zárukou zisků budoucích.
Naše krátké okénko můžeme ukončit starou pravdou. Kdysi chudí židovští imigranti, kteří mířili do Spojených států za lepším životem, říkali: „Dej 20 procent svých peněz do zlata a doufej, že ho nebudeš muset nikdy použít…“ Dnes by šlo toto motto aktualizovat: „Kolik máte nedůvěry v současný systém, takový podíl investic byste měli mít ve zlatě.“
Štěpán Křeček
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities a spolupracovník redakce
(Redakčně upraveno)
