BIS je sice na informace skoupá, ale je evidentní, že v posledních měsících aktivně obchoduje s deriváty zlata. Nelze z toho vyvodit, zda tak činí na „svůj účet“, či zda se jedná o službu některé z 60 centrálních bank, které jsou včetně ČNB členy BIS sídlící v Basileji. Podle statutu může BIS kupovat a prodávat zlato na vlastní účet nebo na účet jiných centrálních bank.
„Informace poskytované v měsíčním výpisu BIS nejsou dostatečné k výpočtu přesného množství derivátů spojených se zlatem včetně swapů, ale zdá se, že celková expozice banky k 31. lednu 2018 činila 580 tun zlata,“ napsal britský expert Robert Lambourne na serveru GATA.
„To odpovídá odhadům ekvivalentu 570 tun zlata v říjnu, 600 tunám v listopadu a 450 tunám v prosinci. Pokud jde o aktivity na trhu se zlatem, BIS poskytuje jen málo informací o tom, co dělá. Nedostatek transparentnosti vyvolává podezření, že tato činnost souvisí s oficiálním úsilím o potlačení ceny zlata,“ uvedl Lambourne, který se na problematiku obchodů BIS se zlatem specializuje.
Samé tajnosti
GATA (Gold Anti-Trust Action) je americká organizace na obranu lidských práv, která se snaží odkrývat tajné dohody, jejichž cílem je ovlivňovat a kontrolovat cenu a nabídku zlata a souvisejících finančních nástrojů. GATA už shromáždila a publikovala desítky dokumentů, které ukazují, jak ministerstva financí a centrální banky západního světa zasáhly otevřeně i tajně proti svobodnému trhu se zlatem.
Bankéři a úředníci popisují v zákulisí transakce se zlatem jako vzájemně prospěšné. „Z času na čas chtějí centrální banky nebo BIS optimalizovat návratnost svých měnových účtů,“ citoval již dříve nejmenovaného bankéře deník The Financial Times. Má se za to, že zlato je používáno také jako záruka na podporu dolarových úvěrů komerčních bank. O roli BIS jako zprostředkovatele obchodů pro komerční banky je ovšem neslušné v tamních kruzích mluvit nahlas.
Podle statistiky Mezinárodního měnového fondu BIS vlastní v rezervách relativně malé množství zlata v objemu 103 tun.
(rek)
