Citigroup odhaduje, že poptávka po zlatu z oficiálního sektoru stoupne na zhruba 450 tun po letošním poklesu na 375 tun, což by byla nejnižší hodnota za posledních 10 let. HSBC očekává nárůst na 400 tun z odhadovaných 390 tun v roce 2020, což by byla druhá nejnižší hodnota za posledních 10 let.
Analytička Suki Cooperová z britské banky Standard Chartered rovněž očekává, že centrální banky zůstanou čistými odběrateli zlata navzdory některým větším prodejům Kolumbie a Uzbekistánu, ale podle ní se nákupy v příštím roce zmírní na 400 tun ze 417 tun letošních.
Je vidět, že banky, které se zabývají velkoobchodem se zlatem, se velmi liší v odhadu letošních nákupů zlata centrálními bankami, tím spíš se čísla tipovaná na příští rok jeví jako nejistá. Nicméně se shodují v tom, že poptávka se v roce 2021 zvýší, ale předchozí maxima přesahujících 600 tun v letech 2018 a 2019 jsou nepravděpodobná.
„Rusko by se mohlo vrátit k nákupům příští rok na jaře a čínská centrální banka po amerických volbách může opět začít zlato přidávat do rezerv,“ uvedla Citi ve zprávě. To může mít větší dopad na trh v případě, že burzovní fondy – klíčový zdroj poptávky po zlatě v letošním roce – zpomalí své nákupy až se globální ekonomika zotaví.
„Přestože poptávka po zlatě v sektoru centrálních bank byla v letech 2019 a 2018 poměrně silná, není podle historických měřítek letos nutně slabá,“ domnívá se James Steel, hlavní analytik drahých kovů v HSBC. „Nákupy centrálních bank by se neměly zlehčovat, byť letos ustupují fondům a dalším formám poptávky,“ upozorňuje.
Trend se asi nezmění
„Cena zlata a aktiva zlatých fondů se v roce 2020 vyšplhaly k rekordům, když investoři hledali útočiště uprostřed pandemické, volnější měnové politiky a obav ze znehodnocení papírových peněz. Zlato od té doby sice kleslo ze svého historického maxima, ale stále má nakročeno k osmému čtvrtletnímu zisku právě zásluhou investic do zlatých fondů,“ komentuje agentura Bloomberg.
„Čisté nákupy centrální banky zpomalily, ale jsou stále pozitivní, takže nehrozí, že by se staly zdrojem tlaku na snižování ceny zlata, jako tomu bylo (při masivních výprodejích zlata – pozn. red.) v 90. letech,“ řekl agentuře Bernard Dahdah, hlavní komoditní analytik společnosti Natixis.
Podle Shaokaie Fana, vedoucího oddělení WGC pro vztahy s centrálními bankami, každá banka určuje alokaci zlata, jaká je pro její situaci optimální. „Některé snížily držbu zlata, protože jeho procento v rezervách se zvýšilo kvůli vyšší ceně nebo kvůli tomu, že musely čerpat z nezlaté části rezerv, aby udržely stabilitu měny,“ uvádí jednu z možností.
„Širší tlak na nákup zlata je v rámci dlouhodobějšího trendu depolarizace a diverzifikace rezerv zřejmý,“ dodává Aakash Doshi, šéf komoditního výzkumu pro Severní Ameriku v bance Citi.
Podle některých expertů však nemají být hlavním hybatelem ceny zlata ve druhém pololetí ani burzovní fondy, ani investiční nákupy, ani centrální banky, ale vyhrocené prezidentské volby v USA.
(rek)
