Na druhou stranu úroková míra totiž hraje klíčovou roli při stabilizaci hospodářství a finančního systému. Uměle nízké úrokové sazby centrálních bank v posledním desetiletí byly nástrojem k dosažení současného boomu světové ekonomiky. Posunem úrokových sazeb směrem dolů poskytli vládci nad měnami významnou úlevu bankám, firmám i vládám, a také to nafouklo ceny akcií a nemovitostí.
Negativním scénářem by bylo, kdyby centrální banky zvyšovaly úrokové sazby na úroveň, která bude tlačit ekonomiku zpět. To není nepravděpodobné vzhledem k nejnovějším zkušenostem s centrálním bankovnictvím. Je tedy šance, že tentokrát centrální banky udělají vše správně? Že se jim podaří nastavit úrokové sazby na optimální úroveň? Ptá se největší obchodník se zlatem v Německu – společnost Degussa – ve svém tržním reportu.
Hra na náhodu
Taková naděje je chimérou, argumentuje Degussa ve své zprávě. Je to proto, že nikdo neví, kde ta správná úroveň je. Proto tvůrci měnových strategií postupují cestou pokusu a omylu. Když zjistí, že strategii nastavili špatně, už je obvykle příliš pozdě. To přináší vážná rizika pro ekonomiku a finanční systém.
Na tomto pozadí má důvtipný investor dobré důvody podívat se na zlato. Žlutý kov v sobě, na rozdíl od bankovních úspor nebo krátkodobých úvěrů nenese žádné riziko. Naopak chrání před systémovou havárií. A co víc, zlato nemůže být znehodnoceno měnovou politikou – na rozdíl od peněz. Tyto dvě vlastnosti činí ze zlata nejúčinnější platební prostředek a efektivní pojištění portfolia proti rozmarům centrálních bank.
To nás přivádí zpět k vlivu úrokové sazby na cenu zlata.
(rek)
