BIS se sídlem v Basileji je jedním z nejvýznamnějších hráčů na mezinárodním trhu se zlatem. Jednou za měsíc tato nadnárodní finanční instituce předkládá výpis z účtů, kde figurují i zlaté rezervy.
„Koncem dubna vykázala BIS ‚zlato a půjčky na zlato‘ v hodnotě 23,71 miliardy dolarů. Podle našich výpočtů to odpovídá 575,27 tuny zlata. Oproti únoru je to o 173,45 tuny míň. Vklady zahrnovaly zlato v hodnotě 15,85 miliardy dolarů, což představuje 384,65 tuny. Pointa je v tom, že BIS během tohoto období musela prodat zlato za 6,86 miliardy dolarů, což odpovídá 134,52 tuny drahého kovu,“ vypočítává web.
Z údajů banky ale nelze zjistit, zda se jedná o papírové zlato (deriváty) nebo skutečné fyzické zlato. Nemožnost rozlišit mezi těmito dvěma formami zlata je charakteristickým jevem při obchodech se zlatem na úrovni centrálních bank. Ovlivňuje BIS cenu zlata, nebo ne? Všichni hlavní hráči na trhu to dělají. A pohled na zveřejněná data naznačuje, že změny množství zlata na účtech BIS pozitivně korelují s cenou zlata.
„Je pozoruhodné, jak změny portfolia kopírují pohyby ceny zlata (byť ne vždy). Jinými slovy: nejprve klesne cena zlata, o měsíc později se od BIS dozvíme, že vrhla na trh zlato. Tato korelace funguje i v opačném směru!“ upozorňuje Goldreporter.
Schválně, nebo shodou okolností?
Spekulovat se dá o všem možném, například o tom, zda BIS skutečně zasahuje do trhu se zlatem, píše německý web. Faktem ale je, že v době, kdy BIS začala nabízet poměrně značné množství zlata, jeho cena na konci dubna klesla o 2,3 procenta, neboli o 33 amerických dolarů (1285 dolarů za unci).
Podle statistiky marketingové organizace těžařů zlata World Gold Council, drží BIS oficiálně jen 102 tuny zlata. Obchody, o nichž německý web píše tak zřejmě jdou na vrub zlata, které BIS obdržela jako zástavu za finanční půjčky.
Oficiálně zveřejňované údaje těžařů uvádějí pouze investiční aktiva banky, bez zlata ze swapových operací drženého jako zástava. Banka musí po vyrovnání závazků zastavené zlato vrátit.
(rek)
