Jenže to bylo na konci června, kdy číslo 3,92 bilionu ještě bylo vyšší než hodnota 3,86 bilionu dolarů v zásobách zlata. Od konce června však cena zlata vzrostla o 10,5 procenta. Podle Světové rady pro zlato centrální banky v nákupech pokračovaly, ale i kdyby ne, zdražení zlata by zvýšilo hodnotu mezinárodních rezerv v tomto kovu na 4,2 bilionu dolarů, konstatují Finacial Times.
„Zda tomu tak je se dozvíme až 17. října, kdy budou zveřejněna další oficiální data. Pokud ale správci rezerv v červenci a srpnu nenakoupili americké dluhopisy v hodnotě úctyhodných 200 miliard dolarů, je to velmi pravděpodobné.“
Deník poznamenává, že tvrzení o útěku centrálních bank z trhu s americkými dluhopisy je přehnané. „Z velké části jde o důsledek 38% nárůstu ceny zlata, který je částečně způsoben právě nákupy centrálních bank. Oproti tomu ačkoli cena amerických státních dluhopisů v uplynulém roce vzrostla, jejich hodnota se stále nevrátila na úroveň před pěti lety, než začala inflace ničit ekonomiku.“
A také bere údaje o rezervách centrálních bank s rezervou. Některé země, jako je Čína, Rusko nebo Turecko, mají víc devizových rezerv, než zveřejňují, protože se kromě centrální banky nacházejí i ve státních a komerčních bankách, v pojišťovnách a penzijních fondech.
Takže jaký je výsledek rozboru Financial Times? Opravdu přecházejí správci rezerv z amerických státních dluhopisů do zlata? „Jistě. Obavy z hospodářské politiky Trumpovy administrativy se nyní přirozeně spojují s dlouhodobějšími obavami z toho, že se americký dolar stane zbraní. Základní realita však není tak dramatická, jak by se mohlo na první pohled zdát.“
(rek)
