„Dějiště neslavnější a nejkrvavější bitvy občanské války se nachází právě v Pensylvánii poblíž městečka Gettysburg,“ připomíná deník. Armáda Severu vedená generálem Georgem Gordonem Meadem tu po vyčerpávající a zničující řeži v prvních třech červencových dnech roku 1863, kdy se úspěch střídavě a nevyzpytatelně nakláněl tu na jednu, tu na druhou stranu, porazila jednotky Jihu v čele s generálem Robertem Edvardem Leem. Tím se nejen definitivně vytlačila vojska Konfederace ze Severu, nýbrž se i postarala o zvrat v celém konfliktu.
„Čtvrtého července na státní svátek, už zbraně utichly. Déšť padal na mrtvé vojáky na bojišti – Konfederace ztratila 4 708 mužů, Unie 3 155, zranění činila 12 693 ku 14 531,“ podotýká Patricia McCormacková, profesorka novodobých dějin na Bostonské univerzitě.
Kde skončil zlatý žold?
Má se za to, že Sever přepravil půl tuny zlata ze Západní Virginie, jež zůstala v Unii, do Harrisburgu v Pensylvánii, aby mohl mužům v tmavě modrých uniformách, nasazujícím v Gettysburgu životy, vyplatit žold. „Někdo hovoří o 26 zlatých prutech, jiný o 52. Každý z nich vážil 23 kilogramů, takže jejich hodnota by dnes dosahovala 55 milionů dolarů (1,13 mld. korun),“ upozorňuje Die Welt.
Má to však hned několik háčků. Vojáci, kteří bedny se zlatem převáželi, patří mezi nezvěstné. Pruty se tudíž, jak se na poklad sluší a patří, skrývají zakopány kdesi pod zemí.
Samozřejmě, že po zlatě pátrali také amatéři – jednotlivci i týmy. Jedna ze skupin, jež si říká Finders Keepers, se dokonce počátkem roku pochlubila, že objevila přesné místo skrýše, přibližně 270 kilometrů severovýchodně od Pittsburghu, přičemž přesnou polohu si z pochopitelných důvodů nechala pro sebe.
Amatéři ostrouhali, ale nenechají to tak
Stát Pensylvánie jí však upřel právo dolovat v zemi. Potvrdil, že k rozhodnutí ho vedly hned tři důvody. Za prvé: Údajné místo nálezu, nebo několik pravděpodobných míst, leží v tzv. národním lese, v němž se podle amerických zákonů smí třeba tábořit či dokonce rozdělávat oheň, avšak předpisy v něm nedovolují třeba jedinkrát kopnout do země. Za druhé: Finders Keepers nejenže nepožádali pensylvánské úřady o povolení k průzkumu, ale ani nedali vědět, že ho provádějí. A třetí překážka: Ve stanovené lhůtě odmítli uhradit poplatek ve výši 15 tisíc dolarů (306 500 korun) za případné požehnání od státu, že se mohou přehrabávat v zemině, jak se jim zlíbí.
„Hledači však své úsilí tak blizoučko cíli pochopitelně nevzdávají. Už si najali právníky, aby se se státem poprali o to, k čemu jim, podle nich protiprávně, upírá přístup,“ potvrzuje zdroj důvěrně obeznámený se situací, který si přál zůstat v anonymitě.
Údajné místo, či přesněji řečeno několik možných lokalit, tudíž nyní hlídají agenti FBI. Nikoho k nim nepouštějí a otázce médií, co vlastně pohledávají s lopatami a malými bagry mezi stromy, nechávají bez odpovědi.
A určitě jen pouhopouhou shodou okolností zveřejnila některá média v posledních týdnech příspěvky o tom, že se až dosud neobjevil ani jediný dokument potvrzující převoz žoldu ve zlatě ze Západní Virginie do Pensylvánie a že jde vlastně jen o legendu, o nic víc.
Jinak řečeno: chlapci z FBI se v lesích ohánějí krumpáči z dlouhé chvíle…
(plk)
