Také Německo repatriovalo 674 tun zlata. Zhruba 1 236 tun zůstává v New Yorku. Německá asociace daňových poplatníků ale požaduje vrácení těchto rezerv do Frankfurtu s argumentem, že již nejsou v bezpečí. Indie repatriovala 274 tun, čímž zvýšila svůj podíl zlata uchovávaný doma na víc než 65 procent.
Polská národní banka loni přidala k národnímu pokladu 102 tun zlata. Guvernér Adam Glapiński má zlato za nejlepší platební prostředek za extrémních okolností. „Pro Varšavu není nákup zlata diverzifikací, je to finanční obrana. Stejná logika pohání Brazílii, Kazachstán a další země,“ konstatuje kanadský web Nai 500.
PSALI JSME: Francie odstěhovala z USA všechno své zlato. A vydělala na tom
Čína je v tomto posunu nejsystematičtější. Centrální banka v březnu nakoupila zlato šestnáctý měsíc po sobě. Analytici se domnívají, že skutečné rezervy jsou vyšší než uváděných 2 309 tun. Peking povýšil zlato na jediné aktivum, které funguje mimo finanční architekturu kontrolovanou Západem.
Americko-izraelské útoky na Írán považuje web specializovaný na byznys s Čínou za reálný zátěžový test. Ceny rostou, když počet kupujících převyšuje počet prodávajících. A co se děje? Státy ve finanční tísni prodávají, státy se strategickou flexibilitou nakupují. Stejně se chovají lidé i firmy.
PSALI JSME: Polská centrální banka nakupuje v průměru přes 100 tun zlata ročně
Rusko prodává tuny zlata, aby pokrylo deficity válečného rozpočtu. Turecko používá zlato jako záruku za půjčky. Nikdo jiný zlato neprodává. Česko, Polsko, Čína, Kazachstán a další bez debat nakupují.
Cíl vidí Nai 500 jasně i bez dalekohledu: „Prodeje jsou vynucenou epizodou, nákupy strukturální a záměrné. Tato asymetrie vypovídá o dlouhodobém vývoji ceny zlata víc než jakýkoli technický ukazatel.“
PSALI JSME: Pouze osm centrálních bank nemá zájem o zlato
(rek)
