„Nejistota ohledně ekonomického výhledu zůstává vysoká,“ uvedla centrální banka v následném prohlášení o měnové politice, což ale opakuje po každém měnovém zasedání. Tentokrát však trhům neposkytla ani náznak budoucího vývoje.
Šéf bankovní rady Jerome Powell totiž prohlásil, že další snížení sazeb v prosinci zaručit nemůže. Výnosy z amerických dluhopisů a dolaru proto vzrostly a vyšší sazby jsou pro drahý kov obvykle špatnou zprávou.
Zlato však podle portálu Trading Economics zastavilo pokles díky silným nákupům centrálních bank. „Podle Světové rady pro zlato (WGC) dosáhly ve 3. čtvrtletí celkem 220 tun, což představuje 28% nárůst oproti předchozímu čtvrtletí.“
PSALI JSME: Centrální banky už mají více zlata než amerických státních dluhopisů
Navíc strašení odlivem investic ze zlatých burzovních fondů je pouze matením neinformované veřejnosti, protože sice 6,7 miliardy dolarů z nich odplulo, ale 5,4 miliardy připlulo, takže jde jen o pěnu na vrcholu půllitru, protože ve fondech je podle WGC těch miliard víc než pět set.
Zlato tak po zasedání Fedu pořád dokola bojovalo s hranicí 4 000 dolarů za unci, což bylo zvláštní, když v prostředí nízkých úrokových sazeb a ekonomické nejistoty zlato obvykle prosperuje. Zdá se však, že trhy už snížení úroků zakalkulovaly o den dřív, kdy cena zlata už před jednáním Fedu stoupla o dvě procenta a po zveřejnění výsledku růst osciloval kolem dalších 1,5 procenta.
Odpověď na otázku z titulku je zřejmá: Zlato nezdražilo proto, že snížení úrokových sazeb v USA nebylo pro trh žádné překvapení. A pokud nevybuchne nějaká ekonomická sopka, bude zlato dál jen bublat a čekat na svou příležitost. Celkem v poklidu, když svým investorům letos už vydělalo přes 50 procent.
PSALI JSME: Prognóza průměrné ceny zlata pro rok 2026 poprvé překročila 4 000 dolarů
Rudolf Marek
