Centrální banky z celého světa budou podle nich usilovat o zvýšení podílu zlata v měnových rezervách. Cena vzácného kovu se tak se posunula zpět nad hranici 1300 dolarů za troyskou unci.
Čínská lidová banka zvýšila v březnu své o 11,2 tuny, když v únoru to bylo 9,95 tuny, v lednu 11,8 tuny a v prosinci 9,95 tuny. To všechno v období, kdy Čína, přední světový producent a spotřebitel zlata, čelí symptomům zpomalující se ekonomiky, i navzdory tomu, že v obchodním jednání s USA nastal pokrok.
Nejnovější údaje z Čínské lidové banky naznačují, že země obnovila přidávání zlata do rezerv v tempu podobnému období od poloviny roku 2015 do října 2016.
„V loňském roce byl nákup drahých kovů centrálními bankami rozvíjejících se trhů nejvýraznější za mnoho let, když mnohé země diverzifikovaly své rezervy,“ uvedl Ed Morse, ředitel komoditního výzkumu Citigroup v televizi Bloomberg. Banka podle něj zlato hodnotí pozitivně a ke konci roku ho cíluje na 1400 dolarů za troyskou unci (31,1 g).
Zlato v březnu zlevnilo poté, co americký Federální rezervní systém signalizoval pozastavení růstu úrokových sazeb, což vedlo k nárůstu zájmu o akcie.
„Dlouhodobější výhled pro zlato je však stále výrazně vzestupný, protože poptávka centrálních bank by měla přispět k podpoře jeho ceny. Pokud budou nákupy tak vysoké, jako tomu bylo v loňském roce, pak finanční dům Goldman Sachs očekává, že během 12 měsíců dosáhne cena zlata na 1450 dolarů za unci,“ cituje server NewsMax Finance.
V roce 2018 vlády na celém světě přidaly do svých zlatých pokladů 651,5 tuny drahých kovů, což je historicky druhé nejvyšší množství za kalendářní rok.
(rek)
