
„Rozhodnutí čínského regulačního úřadu pro pojišťovnictví má dalekosáhlé důsledky, jelikož přesměruje miliardy dolarů investovaných převážně do amerických státních dluhopisů na trh se zlatem. Bezprostřední důsledky jsou již nyní značné, ale ještě nebezpečnější jsou střednědobé dopady, které toto rozhodnutí má nebo by mohlo mít,“ konstatuje německý investorský magazín Goldinvest.
„Vzhledem k tomu, že rozhodnutí takového rozsahu se v Číně nedělají z rozmaru, ale schvaluje je nejvyšší autorita, máme co do činění s dalším aspektem čínské strategie distancovat se od amerického dolaru a západního finančního systému, což je špatná pro americký trh s dluhopisy a pro dolar, avšak dobrá pro zlato.“
To by mělo účastníkům trhu působit bezesné noci. Dvě další otázky jsou ale ještě závažnější: První je, zda by západní pojišťovny mohly následovat tento příklad. Pokud se na ni odpoví kladně, okamžitě vyvstává druhá otázka: odkud se všechno to zlato vezme a kolik bude stát?
„Pokud se podíváme na samotnou Čínu, tak pojišťovny disponují aktivy v hodnotě 4,5 až 5,3 bilionů dolarů. Pokud má být do fyzického zlata investováno pouze jedno procento, pak bude nutné přesunout 45 až 53 miliard dolarů, z amerických státních dluhopisů do zlata. Při dnešních cenách by se na trhu objevila dodatečná poptávka po 630 až 750 tunách zlata. I kdyby se nákupy rozložily na období tří let, dodatečná poptávka by činila 210 až 250 tun ročně.“
Goldinvest odhaduje, že už jen první fáze čínského programu, tedy nákupy pouze deseti největšími pojišťovnami a pouhé jedno procento aktiv přesunutých do zlata by mohlo do konce roku způsobit nárůst ceny zlata ze současných 3 300 dolarů za unci na 3 700 až 4 500 dolarů.
Sami Číňané interně předpokládají pro pozdější fáze svého programu, až všechny pojišťovny budou muset do fyzického zlata investovat ne jedno, ale tři, čtyři nebo pět procent aktiv, cenu zlata kolem 5 000 dolarů za unci.
(rek)