Profesor Sun Jian a jeho tým vědců ostřelovali měď proudem horkého, elektricky nabitého argonu. Rychle se pohybující ionizované částice rozbily atomy mědi.
Ty po ochlazení kondenzovaly na povrchu sběrného zařízení a vytvořily tenkou vrstvu podobnou jemnému písku. Každé zrnko tohoto „písku“ měřilo jen několik nanometrů či tisícinu velikosti bakterie.
Vědci tento materiál použili jako katalyzátor k přeměně uhlí na alkohol, což je složitý chemický proces, který efektivně zvládají jen vzácné kovy.
„Měďnaté nanočástice dosáhly katalytického výkonu, který je extrémně podobný výkonu zlata nebo stříbra,“ uvedl profesor Sun.
Měď má podobnou váhu i vypadá jako zlato
„Výsledky prokázaly, že po zpracování se měď může přeměnit z „kuřete na bájného Fénixe“, tvrdí Sun v South China Morning Post. Redaktoři webu Zero Hedge se jej snažili kontaktovat, ale nebyl k dispozici.
Elaborát čínských vědců konstatuje, že nový materiál založený na mědi může nahradit zlato a stříbro při výrobě elektronických zařízení, která vyžaduje značné množství drahých kovů.
Měď samotná nemůže v průmyslu nahradit zlato kvůli menšímu počtu elektronů, jež jsou navíc nestabilní.
Postup vyvinutý Sunovým týmem však dokáže do atomů mědi vtěsnat velké množství energie a učinit její elektrony hustší a stabilnější. „Nový materiál odolává vysokým teplotám, oxidaci a erozi,“ tvrdí výzkumníci. Pro padělatele však bude zklamáním, že nový materiál má stejnou hustotu jako měď, a proto by falešné zlaté cihly byly bezcenné.
Do průmyslu však technologie přináší revoluci. Nová katalyzační surovina je podstatně levnější než zlato i stříbro, což by mohlo v průmyslové výrobě pomoci ke snížení nákladů.
(rek)
