Zlato (oz) / USD
1 417,61
0,51 %
Zlato (oz) / CZK
32 494,45
0,08 %
EUR / USD
1,11
0,53 %
USD / CZK
22,92
0,59 %
Zlato
Čína zřejmě mění dolary za zlato

Marketingová organizace World Gold Council (WGC) zveřejnila seznam první stovky centrálních bank seřazených podle velikosti zlatých rezerv. Celkové nákupy centrálních bank činily v lednu 48 tun zlata, prodeje 13 tun, celkově tak v globálních zlatých rezervách přibylo 35 tun zlata.

Čínský návrat ke zlatu je podle tamního listu Global Times důsledkem nejistoty v dvoustranných vztazích mezi Čínou a USA. Foto: iStock

Hlavními kupci bylo devět centrálních bank a lednový nárůst zlatých rezerv byl nejvyšší od roku 2002. Poptávka po zlatě byla soustředěna mezi centrální banky rozvíjejících se trhů. Ilustruje to sílu současné akumulace zlata.

„Ruská centrální banka v lednu jako největší kupec zvýšila své zásoby o téměř 20 tun na 1857 tun. Čína přikoupila deset tun a oficiálně vlastní 1843 tun zlata. Zatímco Rusko od března 2015 každý měsíc zvýšuje svůj podíl zlata v devizových rezervách, začala Čína oznamovat nákupy zlata po dvou a půl letech,“ uvedla WGC.

Podle statistiky WGC dosáhla v roce 2018 celosvětová poptávka po zlatě 4345,1 tuny, což představuje meziroční nárůst o čtyři procenta. Nárůst byl zčásti poháněn právě vysokými nákupy (651,5 tuny zlata, nárůst o 74 procent) centrálních bank, druhými nejvyššími v historii, uvádí se ve zprávě WGC.

Číňané mají své důvody

Čínský návrat ke zlatu je podle tamního listu Global Times důsledkem nejistoty v dvoustranných vztazích mezi Čínou a USA. Zejména probíhající obchodní spor tlačí Čínu, aby snížila množství amerických dolarů v rezervách a zvýšila držení jiných finančních aktiv.

„Od začátku čínsko-amerického obchodního sporu si Čína uvědomuje, že existují rizika spojená s držením amerických dolarů a podniká kroky ke zvýšení jiných finančních aktiv, jako je například zlato. Chce jím nahradit svá aktiva v amerických dolarech,“ uvedl ředitel Výzkumného centra mezinárodních financí na Šanghajské akademii sociálních věd Čou Jü pro Global Times.

Podle Jüa je možné, jelikož vztahy mezi Čínou a USA jsou napjaté, že vláda Spojených států v určitém okamžiku zmrazí aktiva v amerických dolarech, což by znamenalo ránu pro devizové rezervy Číny.

Čísla zveřejněná americkým ministerstvem financí potvrdila, že Čína k 31. prosinci 2018 vlastnila americké státní dluhopisy v hodnotě 1,1235 bilionu dolarů ve srovnání s 1,1849 bilionu v předchozím roce. Údaje amerického ministerstva ukázaly, že i Japonsko, Indie nebo Německo snížily v roce 2018 množství amerických dluhopisů.

Bonita USA prý klesá

Ředitel Institutu financí a cenných papírů na Wu-chanské univerzitě Teng-Sin Tung prohlásil, že úvěrová bonita USA klesá kvůli jejich hegemonistickému chování, které přimělo mnoho zemí ke snížení závislosti na amerických aktivech.

„Na celém světě se vytvořil společný názor, že pokles americké bonity, vyplývající z politikyamerického prezidenta, poškozuje globální ekonomiku a destabilizuje globální finanční systém. Mnohé země se proto necítí bezpečné a rozhodují se, že omezí alokaci dolarových aktiv, aby se chránily před potenciálními riziky,“ řekl Tung čínskému listu.

(rek)