Podle agentury Bloomberg se tak stalo díky investorům a průmyslovým hráčům – rafineriím, obchodníkům i obyvatelstvu, protože “všechny tyto vrstvy zintenzivnily své zajišťovací aktivity“. A také pojišťovny obdržely povolení investovat do zlata nemluvě o tom, že i centrální banka přidala v březnu do rezerv kolem 2,8 tuny zlata, což je pátý měsíční přírůstek v řadě.
V roce 2019 přidala centrální banka do rezerv víc než 100 tun zlata, když se zhoršily vztahy s USA během prvního funkčního období amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teprve dubnové údaje by mohly naznačit, zda se bude historie letos opakovat.
PSALI JSME: Polsko na trhu se zlatem řádí. Skupuje desítky tun
Naprostou senzací je, že příliv investic do zlatých fondů v Číně byl vyšší než v USA. V minulém týdnu přesáhly 1,7 miliardy dolarů, což je téměř dvojnásobek maxima z předchozího týdne. Nebo jinak řečeno, v půli dubna byly investice do zlata vyšší než za celé první čtvrtletí.
„Za prvních jedenáct dubnových dnů se navýšily o 29,1 tun zlata, od ledna do března to bylo 23,5 tuny. Fondy kótované v USA vedly aktivitu v prvním čtvrtletí, v dubnu ale zaostávají za Čínou s přílivem 27,8 tuny zlata,“ uvedla agentura Reuters.
Zlato, které je mnohými investory hlavně v zahraničí považováno za zajištění proti politickým a ekonomickým rizikům, letos zdražilo o 22 %, když v pondělí dosáhlo rekordního maxima 3 245,46 amerických dolarů za unci. V české měně kvůli slabšímu dolaru ovšem rekord nepadl. Ten stále drží cena z 1. dubna ve výši 72 542,50 korun.
PSALI JSME: Zlatý poklad České republiky se opět zvětšil
Rudolf Marek
