Čína chce přesvědčit spřátelené země, aby nakupovaly a skladovaly zlato v Číně, což by mělo posílit postavení země nejen na světovém trhu se zlatem, ale i v globálním finančním systému. Podle tržních zdrojů již alespoň jedna země Asie projevila o tento návrh zájem.
I když čínská iniciativa sama o sobě dramaticky nezmění globální roli dolaru, představuje další krok v systematickém úsilí Číny o vytvoření alternativ k finančním systémům ovládaným dolarem. Nabídkou úschovy zlata Čína poskytuje partnerským zemím další způsob, jak snížit závislost na západní finanční infrastruktuře zejména těm, které se obávají západních finančních sankcí.
Bart Melek, ředitel komoditní strategie torontské TD Securities informaci agentury Bloomberg potvrdil: „Ano. Čína by působila jako správce. V současné době je hlavním správcem centrálních bank Bank of England, kde je zlato bezpečně uloženo pod Temží. Čína však těží z nejistoty v globálních vztazích. Někteří představitelé rozvíjejících se trhů se totiž obávají, že pokud se rozejdou se západními demokraciemi, nemusejí mít přístup ke zlatu uloženému v Londýně.“
Trezory Bank of England uchovávají přes 5 000 tun světových zlatých rezerv v hodnotě téměř 600 miliard dolarů a v Londýně se stále zpracovává přibližně 90 % globálního mimoburzovního obchodování se zlatem. Navíc Bank of England poskytuje úschovy zlata již více než 325 let, dodává Discovery Alert.
Čínská strategie je proto opatrná. Nezaměřuje se na stěhování současných rezerv, ale na nové nákupy zlata, které by se započítávaly do oficiálních rezerv jiných zemí. To minimalizuje případný odpor států, které váhají s přesunem stávajících rezerv zlata mimo zavedená centra.
Tato iniciativa doplňuje čínský systém přeshraničních mezibankovních plateb CIPS, který poskytuje alternativu k platební síti SWIFT, v níž dominují západní instituce. Nabídkou úschovy zlata se rozšíří finanční služby Číny a umožní poskytovat partnerským zemím komplexnější řešení a rovněž alternativu k platebním systémům založeným na dolaru.
(rek)
