Většina prodejců zlatých šperků není vybavena platebními terminály, protože indický zlatnický průmysl je veden převážně v hotovosti. A tu lidé kvůli monetizaci nemají. V listopadu indická vláda rozhodla o výměně nejrozšířenějších bankovek – pětistovek a tisícovek – jako hlavní zbrani v boji proti korupci a daňovým únikům.
Tento krok v zemi, kde 98 procent nákupů probíhá v hotovosti, způsobil totální kolaps. Lidé si mohli vyměnit jen čtyři tisíce rupií denně, dvacet tisíc týdně. Fronty před bankami a poštovními úřady tak nebraly konce. Stejné limity byly nastaveny i v bankomatech. Pouze bezhotovostní platby podle BBC probíhaly normálně.
Snížené prognózy
Výměna platidel nejenže zablokovala drtivou většinu obchodů se zlatými šperky, ale u těch uskutečněných zvedla cenu o vyšší maloobchodní náklady. Poptávka po zlatě podle WGC (marketingová organizace těžařů zlata) se propadla na sedmileté minimum, když organizace musela svou prognózu dvakrát snižovat.
WGC nakonec odhadla poptávku po zlatě mezi 650 až 750 tunami, což je pokles až o 24 procent oproti 858,1 tuny v roce 2015. Pokles má pokračovat i letos, protože požadavky zlatníků tvoří většinu dovozu vzácných kovů do země, sdělila agentuře Bloomberg Kotak Mahindra Bank. Nákupy drahých kovů byly loni o 350 až 400 tun nižší, odhaduje banka.
Samé překážky
Poptávka po zlatě v Indii klesla již před nástupem premiéra Narendra Modiho, který spustil největší změny v měnové politice za několik posledních desetiletí. Mnoho spotřebitelů odradila stoupající ceny zlata, také poptávka venkovského obyvatelstva propadla, když slabé monzunové sezóny snížily jeho příjmy. Další komplikací byla stávka klenotníků na protest proti nově zavedené spotřební dani, jež měla přispět k vyšší transparentnosti finančního systému.
Monetizace nejvíc postihla obyvatele venkova, protože ti používají k nákupům téměř výhradně hotovost. Podle centrální banky asi 600 milionů Indů nemá bankovní účet. Obrovský počet lidí, žijících ve více než 600 tisících malých obcích, vydělává denní mzdu výhradně v hotovosti. Tyto komunity závislé především na zemědělství, ale nakupují asi 60 procent všech šperků v Indii.
„Vyhlídky zlata v Indii se budou spíš zhoršovat,“ řekl šéf globálních služeb Kotak Mahindra Bank v Bombaji Šechar Bhandari. „Zatímco reformy budou pomáhat domácímu bankovnímu systému, investoři své peníze pravděpodobně vloží do jiných produktů než drahých kovů,“ dodal.
Delší pokles
Podle indické asociace pro šperky a vzácné kovy může trvat nejméně šest měsíců, než se trh dostane zpět do normálu. Poptávka však obvykle zpomaluje ještě v monzunových měsících od června do srpna, což znamená, že nákupy zlata se nemusí zvednout až do konce roku. „Lidem se snížila kupní síla a nyní se soustřeďují na to, aby měli dost peněz na nákup základních potřeb,“ prohlásil sekretář asociace Ketan Šroff.
„Modiho reformy mohu snížit poptávku po zlatě také proto, že odradí investory, kteří používají zlato, aby se udrželi mimo zorné pole vlády. Jednou z vlastností zlata, jež v Indii přilákala tolik spotřebitelů, je právě obtížnost jeho sledovatelnosti,“ doplnila Simona Gambariniová, komoditní expertka londýnské společnosti Capital Economics. „Vláda ví, že její úspěšnost v boji proti šedé ekonomice zajistí pouze zvýšení transparentnosti trhu se zlatem.“
V posledních několika letech indická vláda třikrát zvýšila daň z dováženého zlata a omezila tak jeho prodeje na domácím trhu. Deficit běžného účtu se přesto prohloubil a rupie klesla na historická minima. To kabinet přimělo, aby zrušil většinu omezení na dovoz zlata kromě dovozního cla.
(rek)
