„V případě Jihlavy nelze z pohledu centrálního bankéře nezmínit, že toto město vděčí za svůj dávný architektonický rozvoj mimo jiné bohatství získanému z těžby stříbra, která byla svého času doprovázena i vlastní ražbou mincí,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok ve zprávě. Doplnil, že s odstupem několika staletí má Jihlava opět svoji minci, tentokrát z nejcennějšího kovu.
Městská památková rezervace Jihlavy patří k největším dochovaným urbanistickým souborům v ČR. Jsou tam stavby z raně gotického období, z nichž vyniká zejména trojice kostelů ze 13. století, odkazující na tehdejší prosperitu města. Z potřeby obnovit město po ničivém požáru pochází výstavba v renesančním stylu, následovaná stavbami z období baroka a klasicismu.
Autorem zlaté pětitisícikoruny věnované Jihlavě je medailér Luboš Charvát. ČNB vydává 3100 mincí v běžném a 7600 ve špičkovém provedení. Vyrazila je Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. Nominální hodnota mince není totožná s prodejní cenou. Prodejní cena je výrazně vyšší, zohledňuje mimo jiné i aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Například Česká mincovna avizuje na svém webu prodej mince ve standardním provedení za 23 450 Kč.
Pětiletý cyklus letos otevřela mince s motivem města Cheb. Další zlatá mince ze série Městské památkové rezervace představí jihomoravský Mikulov a ČNB ji vydá v květnu 2022. V emisním období do roku 2025 budou na mincích ztvárněná ještě města Litoměřice, Kroměříž, Hradec Králové, Olomouc, Moravská Třebová, Štramberk a Tábor.
(ČTK)
