Před zlomovým rokem 2010, kdy se centrální banky staly čistými kupci zlata, dlouhých 22 let převažovaly výprodeje. Bankéři vylučovali zlato ze svých devizových rezerv s cílem využívat kapitál jinak.
„Například Bank of England od roku 1990 po několik let prodávala poněkud neslavně zlato za dumpingové ceny v objemu milionů trojských uncí,“ připomíná analytický server Gainesville News.
Podobně se zachovala i Česká národní banka (ČNB) za guvernéra Josefa Tošovského, když podobně jako anglická banka rozprodala v letech 1997 a 1998 zlatý poklad shromažďovaný několik desetiletí.
Výměna za německé dluhopisy
ČNB dodnes nezveřejnila, kam zlato prodala, ale v odborných kruzích se hovoří o tom, že značnou část z 57 tun drahého kovu vyměnila za německé dluhopisy. Centrální banka tvrdí, že prodej desítek tun zlata měl v krizovém období podpořit českou korunu. „Prodejem zlata ČNB získala v předmětné době vyšší likviditu a vyšší stabilitu výnosů, což jsou prioritní požadavky na devizové rezervy,“ vysvětluje na svých webových stránkách ČNB.
Podle publikovaných názorů expertů na vzácné kovy ČNB prodejem zlata prodělala zhruba 30 miliard korun. Například i zbývajících 14 tun (z někdejších 70 tun) zlata v roce 2012 zhodnotilo z roku na rok rezervy ČNB o miliardu korun.
Statistiku zkreslují prodeje
Statistiku množství zlata nakoupeného rezervními bankami zkreslují prodeje. Například Venezuela prodala 40 tun zlata, aby se pokusila zastavit příliv rychlé inflace a propad měny. V jistém smyslu stejné faktory přispěly ke zpomalení nákupu zlata ze strany Číny. Lidová banka zlato neprodávala, ale nakoupila ho méně s cílem snížit hodnotu svých měnových rezerv. Hlavními kupci mezi centrálními bankami byli Rusko, Čína a Kazachstán.
Centrálními bankami těchto tří zemí protekly zhruba čtyři pětiny čistých nákupů zlata. Rusko své zlaté rezervy během posledních deseti let víc než zdvojnásobilo. Mimochodem – jedinou zemí z ekonomicky nejvyspělejších států, která zlikvidovala své zlaté rezervy, je Kanada. Ta ve své oficiální bilanci uvádí, že nevlastní vůbec žádné zlato.
Nejnovější data WGC ukazují, že trend nakupování zlata centrálními bankami zpomaluje. „Vyšší ceny drahých kovů v roce 2016 mohly některé bankéře odradit,“ soudí Gainsville News. Letošní příznivé ceny by však mohly tento trend zvrátit.
(rek)
