Skokanem roku se stal Katar, který své rezervy mezi lednem a říjnem posílil o 6,8 tuny zlata na celkových 29,1 tuny, což je nárůst o víc než 23 procent. Celkově však nákupy centrálních bank zpomalily. Méně zlata než loni centrální banky naposledy nakoupily v roce 2010. Například Čína, která tradičně patří k největším hromaditelům zlata na světě, v listopadu a v prosinci nekoupila vůbec nic a pokračovala v tom i v lednu. Její celkové devizové rezervy podle uznávané autority World Gold Council se za rok 2016 snížily o deset procent, což je víc než 300 miliard dolarů.
Důvody, proč některé banky své zlaté rezervy redukovaly – Jordánsko a Venezuela např. o 13 procent – jsou různé. Venezuela je sužovaná vleklou ekonomickou krizí, Argentina (5,8 procenta rezerv ve zlatě) nebo Ázerbájdžán (12,8 procenta rezerv ve zlatě) zase pod tlakem na změnu struktury devizových rezerv.
Čína, jejíž Lidová banka nákupy zlata zpomalila, přesto zůstala jedním z největších zlatých trhů. Zasloužily se o to investiční nákupy zlatých cihel a mincí v objemu 284,6 tuny. Důvodem bylo oslabení juanu vůči americkému dolaru o sedm procent a pokles ceny zlata v závěru roku, kdy se cena jednoho gramu snížila z 288 na 259 juanů, uvádí server sharpspixley.com. Pro srovnání: Celá Evropa nakoupila 196 tun, (zejména Rakousko, Německo a Švýcarsko), USA 93 tuny, nejvíc od roku 2010.
Nákupy investičního zlata ale lámaly rekordy po celém světě. Zaznamenaly meziroční nárůst o 70 procent z 919 tun v roce 2015 na 1561 tun v roce 2016, což byla polovina zlata vytěžená v tomto roce. V první polovině roku nakupovaly investiční zlato hlavně americké fondy obchodované na burze, ve třetím kvartále pak francouzské, nizozemské a německé a v posledním čtvrtletí Číňané.
(rek)
