Podle Světové rady pro zlato (WGC) zvýšily své oficiální zásoby zlata v období leden až březen centrální banky Spojených arabských emirátů (7 tun), Indie (6,8 tuny), Kazachstánu (2,8 tuny) a Uzbekistánu (2,2 tuny).
Největším hráčem na poli nákupů bylo ovšem Turecko, které v prvním čtvrtletí přidalo 72,7 tuny zlata a zvýšilo tak svůj zlatý poklad na 485,2 tuny, což je 29 procent jeho celkových rezerv. Ruská centrální banka – největší kupec zlata od roku 2005 – po 14 letech nepřetržitých nákupů oznámila, že od 1. dubna pozastavuje svůj nákupní program.
Po čtyřech letech, kdy ruská centrální banka kupovala přes 200 tun zlata ročně, se nákup v roce 2019 zpomalil na 158 tun. A to centrální banka navíc oznámila, že bude zlato nakupovat pouze z domácí produkce se slevou. V letošním roce tak podle dat WGC nakoupila jen 28 tun zlata.
Na druhém póĺu se největším prodejcem zlata v uplynulém čtvrtletí stala centrální banka Srí Lanky s razantním poklesem rezerv o 12,9 na 6,7 tuny. Dalšími významnými prodejci byli Německo (2,3 tuny) a Tádžikistán (2,1 tuny), uvedl The Indian Express.
(rek)
