Zlato (oz) / USD
2 367,60
1,70 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Centrální banky zdražení zlata v nákupech nepřibrzdilo

Rychlý růst ceny zlata odstartovaný letos v březnu vyvolal několik otázek. Jednou z nich bylo, zda centrální banky – jejichž poptávka byla považována za klíčový důvod oživení ceny zlata – své nákupy neomezí.

Centrální banky na růst ceny zlata nereagují a pokračují ve strategických nákupech. Včetně té naší. Ilustrační foto: Shutterstock

Nejnovější údaje hlášené Mezinárodním měnovým fondem a z veřejně dostupných zdrojů ukazují, že celosvětově zlaté rezervy v dubnu vzrostly o 33 tuny, podobně jako v únoru (27 tun). Nezvyklou anomálií bylo jejich čisté navýšení o pouhé tři tuny v dubnu, kvůli více než desetitunovým prodejům Thajska, Filipín a Uzbekistánu. Posledně jmenovaný stát to díky své těžbě dělá pořád.

Největším kupujícím v dubnu byla centrální banka Turecka, která zvýšila své oficiální rezervy o osm tun. Národní banka Kazachstánu a Reserve Bank of India koupily šest tun, Národní banka Polska pět tun, Monetary Authority of Singapore čtyři, Centrální banka Ruska tři a Česká národní banka 1,59 tuny zlata. Přehled Světové rady pro zlato (WGC) má ovšem své mezery.

PSALI JSME: Uzbekistán za měsíc koupil zhruba stejně zlata, jako má ČNB

Do pomyslné soutěže nákupů zlata centrálními bankami se totiž letos pustilo i Mongolsko, které jen těsně zaostává za Českem. Mongolská centrální banka za pět měsíců roku nakoupila od prospektorů a těžařských společností 6,1 tuny zlata, Česká národní banka (ČNB) z neuvedených zdrojů za čtyři měsíce 6,5 tuny. Mongolsko se tak zařadilo hned za Česko na sedmé místo mezi největší kupce zlata.

Podle agentury AKIPress devizové rezervy Mongolska včetně zlata dosáhly 5,2 miliardy dolarů, naše devizové rezervy činí 146,3 miliardy dolarů, z toho ve zlatých cihlách 2,8 miliardy dolarů. Zatímco Česko od minulého roku otočilo kormidlem o 180 stupňů a zlato systematicky nakupuje, u mongolské centrální banky se jen těžko dá něco předpokládat. V minulých dvou letech naopak zlato prodávala.

Období nákupů a prodejů se tam navíc často střídají. V roce 2018 nakoupila 14,4 tuny zlata, v roce 2020 pak 14,8 tuny zlata prodala. ČNB, která byla dvacet let v červených číslech, začala zlato zhruba po jedné tuně přikupovat od roku 2020, avšak zlomem byl loňský rok s nákupem 18,78 tuny zlata. Ve stejném tempu pokračuje i letos. Od začátku nákupů loni v březnu už si pořídila 25,3 tuny zlata.

PSALI JSME: Zlatý poklad ČNB se v dubnu opět navýšil

Největším překvapením v nových datech bylo hlášení Čínské lidové banky, že její zlaté rezervy vzrostly v dubnu jen o necelé dvě tuny. Nejméně od listopadu 2022 a hluboko pod měsíčním průměrem posledních dvou let 18 tun. Loni Čína koupila 225 tun zlata, letos zatím 29 tun.

Otázka, jak vysoká cena zlata ovlivnila nákupy centrálních bank, má odpověď. Navzdory zpomalení v březnu může dubnové zvýšení nákupů podle WGC naznačovat, že centrální banky na růst ceny zlata nereagují a pokračují ve strategických nákupních plánech. Včetně té naší. Jak v jednom podcastu prohlásil Petr Novotný z Investičního webu: „Cílem ČNB není vydělávat, tak proč by si nekupovala zlato?“

PSALI JSME: Rekordní čtvrtletí nákupů zlata do devizových rezerv

(rek)

Další z kategorie Zlato