Zlato (oz) / USD
1 291,63
0,11 %
Zlato (oz) / CZK
28 152,22
0,04 %
EUR / USD
1,18
0,11 %
USD / CZK
21,80
0,06 %
Zlato
Jak centrální banky ovlivnily trh se zlatem

Přechod od prodeje k nákupům zlata ze strany centrálních bank měl a stále má velký dopad na trh se zlatem. Centrální banky vyprodávaly ohromné množství zlata až do roku 2009. Po rozpadu trhu během krize v roce 2008 se však staly čistými odběrateli tohoto kovu.

Jak centrální banky ovlivnily trh se zlatem. Foto: iStock

„Existuje spousta spekulací, proč se centrální banky tehdy rozhodly zlikvidovat část svého zlata, víme však jistě, že množství zlata prodaného na trhu v letech 2002 -2009 se rovná méně než polovině předpokládaných zlatých rezerv Spojených států. Zajímavé rovněž je, že se onen prodej zlata uskutečnil ve stejnou dobu, kdy se rozjížděly obchody zlatých fondů kotovaných na burzách. Celkem zlaté fondy nakoupily téměř 1800 tun zlata, které v tomto období představovalo 52 procent prodejů zlata z trezorů centrálních bank,“ konstatuje server Investing.com.

Bankéři selhali

Podle údajů WGC (marketingová organizace nejvýznamnějších těžařů zlata bez Ruska) prodaly tehdy centrální banky za pouhých osm let 3425 tun zlata. „Abychom získali představu o tom, kolik zlata to bylo, od roku 2002 do roku 2008 centrální banky dodávaly na trh zhruba 20 procent světové těžby vzácného kovu. Jinak řečeno, je to víc, než dnes drží všechny burzovní fondy dohromady. Takže se zdá, že hodně veřejného zlata šlo do soukromých rukou,“ argumentuje americký server.

Kdyby centrální banky s prodejem počkaly, v letech 2010 až 2017 by za své zlato při průměrné ceně 1300 dolarů za troyskou unci obdržely 143 miliard dolarů místo 53 miliard, jež stržily v letech 2002 až 2009, poznamenává dále Investing.com. Podobné „ztráty“ se týkají i České národní banky, která vyměnila zlato za akcie ještě dříve, v letech 1997 a 1998. V té době stála unce 300 dolarů a ČNB obdržela protihodnotu ve výši 16,4 miliardy korun. Ztráta se odhaduje na zhruba 27 miliard korun.

Zlatá prozíravost?

V roce 2017 nakoupily centrální banky 374 tun zlata, z toho Rusko 224 tun čili 60 procent tohoto množství. Od roku 2014 přidalo Rusko do svého rezervního fondu 804 tun zlata. To znamená, že Rusko během tohoto čtyřletého období 2014 až 2017 pohltilo 40 procent všech zlatých rezerv nakoupených centrálními bankami.

„Ruská ekonomika z tohoto pohledu, pokud se zaměříme na energetické zdroje, dluhové hospodářství a zlato, nevypadá nijak špatně. Zadlužení Ruska v poměru k HDP činí asi 33 procent, zadlužení USA 110 procent. I přes růst těžby ropy USA stále tři až čtyři miliony barelů ropy denně dovážejí, zatímco Rusko pět milionů barelů denně exportuje,“ píše Investing.com., který však vychází z ruských zdrojů.

Přesto. Pokud vezmeme v úvahu, že Spojené státy drží 8133 tun zlata v rezervě a jsou zatíženy dluhy ve výši 21 bilionů dolarů, ruských 1838 tun oficiálních zlatých rezerv kryje státní dluh ve výši 449 miliard dolarů. Na každou unci zlata v oficiálních rezervách Spojených států připadá dluh přes 80 tisíc dolarů. V Rusku je to 7600 dolarů.

„Bude docela zajímavé, jak se situace v globálních ekonomických a finančních systémech projeví v okamžiku, kdy dojde k další velké korekci trhu,“ poznamenává investiční web.

(rek)