„Odpor k hroznu, z něhož se dělá nejlepší bílé burgundské, byl do značné míry jen pozérský. Dnešní zdrženlivost správců rezerv zvyšovat angažovanost v amerických dolarech, lze však považovat za ekonomicky racionální. A pro zlato to znamená ohromné dobrodiní,“ píše web Commodity Trademantra.
I po zavedení eura si americký dolar zachoval svůj status přední světové rezervní měny, která podle databáze oficiálních měnových rezerv Mezinárodního měnového fondu představuje více než 60 procent aktiv centrálních bank.
„To znamená, že Spojené státy dál požívají přemrštěné výsady poptávky po dolarech, což jim umožňuje levné financování na světových trzích. Využití dolaru v globálním obchodu však podle mezinárodního operátora SWIFT v roce 2018 kleslo na méně než 40 procent,“ uvádí komoditní web.
Dolar jako zbraň
Vlády USA využívají dolar jako nástroj své politiky, což se ovšem nepozdává vládám zbytku světa. Například Volkswagen, největší evropská automobilka, ukončil svou činnost v Íránu kvůli sankcím USA. Pokud by tam chtěl pokračovat, skončil by v USA i na amerických finančních trzích. Volkswagen byl proto nucen vyhovět, přestože to bylo v rozporu s názorem německé vlády a většiny zemí Evropské unie.
Dalším příkladem toho, jakou má dolar roli v zahraniční politice USA, jsou pokuty za mimosoudní vyrovnání s bankami, jako je například BNP Paribas, a to za činnost, která je ve Francii legální. Dokonce i Bank of England byla podle serveru přinucena zadržet venezuelské zlato v hodnotě 1,3 miliardy dolarů, k jehož vydání je podle mezinárodního práva smluvně povinná. Důvodem opět byla hrozba odvetných sankcí USA vůči finančním institucím ve Spojeném království.
Dedolarizace postupuje
Není proto divu, že centrální banky mnoha zemí sahají k dedolarizaci. Ruská centrální banka, která je od roku 2009 největším čistým odběratelem zlata, snížila své dolarové rezervy ze 46 procent v roce 2017 na pouhých 22 procent v loňském roce. Její angažovanost v čínskému juanu ale prudce vzrostla.
„Časem by se velikost dolarových rezerv měla sladit s jejich využitím v mezinárodním obchodu. To by byla významná změna. Alternativou k dolaru může pro některé investory být juan, měď nebo jiné komodity. Konzervativní centrální bankéři se však vracejí k aktivům, která dobře znají. Od let 2009/10, kdy se stali čistými nákupci zlata, cena žlutého kovu už neklesla pod tisíc dolarů za troyskou unci. A přechod bankéřů od ABC k ABD by měl být pro zlato dobrou podporou,“ uzavírá svou úvahu Commodity Trademantra.
(rek)
