Pohled na rekordní cenu burzovních opcí (futures) na nákup zlata za 3 739,90 dolaru za unci v povánočním období rovněž nabízí předpoklad, že i fyzické zlato se po chvíli oddechu k milníku 3 700 dolarů opět vrátí. Rychlost a hloubka současného poklesu ceny by neměla nikoho vystrašit, protože za posledních 12 měsíců zlato již ukázalo, že se na ztracené pozice zase dokáže vrátit.
Nelze přejít bez povšimnutí informaci agentury Reuters, že po pondělních investiciích do dvou tun zlata v největším fondu světa SPDR Gold Trust, došlo v úterý k investicím do dalších tří tun zlata. Celkem tak mají investoři jen v tomto fondu zlaté podíly v 980 tunách zlata, což je o sto tun víc, než činí zlaté rezervy Indie, která je v tomto oboru osmá na světě.
Podle analytiků Bank of America představuje současná ekonomická situace mimořádně příznivé podmínky pro zhodnocování zlata. Investiční banka zdůraznila hlavně obavy ze stagflace, tedy ze scénáře charakterizovaného inflací a ekonomickou stagnací. To je podle banky klíčový faktor současné poptávky po drahých kovech.
Třešničkou na dortu výzkumu Bank of America je ale odhalení historického precedentu: od roku 2001 zlato nikdy nezaznamenalo pokles v obdobích, kdy inflace v USA překračovala 2 %. Tato statistika naznačuje, že příznivé podmínky pro investice do drahých kovů trvají, protože srpnová inflace v USA činila 2,9 %.
K podobném závěru došli i v Deutsche Bank, kde zvýšili svou prognózu průměrné ceny zlata pro rok 2026 na 4 000 dolarů za unci, oproti předchozím 3 700 dolarům. „Ačkoli se zlato jeví jako předražené, domníváme se, že je to z velké části způsobeno silnou oficiální poptávkou, která podle nás přetrvá,“ uvedla banka ve zprávě.
Rudolf Marek
