Digitální měna Bitcoin je často přezdívaná též jako „digitální zlato“. Je dokonce běžné používat i pojem těžba pro označení dolování jednotek této digitální měny. Zde však podobnost těchto dvou platidel končí.
Při těžbě fyzického zlata dochází k náročnému dobýváním nerostů z nitra země, které si nezaujatý pozorovatel obvykle spojí s náročnými těžebními operacemi a těžkými stroji, které spotřebují velké množství energie.
S těžbou kryptoměny si pak neznalý pozorovatel spojí spíš nevinný stolní počítač něž náročné těžební operace. Energeticky však může být opak pravdou. Těžba kryptoměn totiž vyžaduje složitý hardware a v konečném důsledku je také energeticky velmi náročnou činností.
Těžba fyzického a digitálního zlata v číslech
Aktuální průměrná roční spotřeba elektřiny bitcoinové sítě dosahuje podle kalkulátoru cambridgeské univerzity hodnoty 151 TWh.
V jiných zdrojích však lze dohledat, že celosvětová těžba fyzického zlata spotřebuje podle informací ze začátku letošního roku jen něco kolem 132 TWh elektrické energie přepočtené z celkového energetického mixu nutného k těžbě vzácného kovu.
Bitcoin spotřebuje tolik energie jako Polsko
Z kalkulátoru cambridgeské univerzity také vyplývá, že Bitcoin už nyní spotřebuje víc energie, než státy, jako jsou Malaysie (147 TWh) nebo Egypt (150 TWh).
Spotřeba Bitcoinové sítě se však velmi rychle se svou spotřebou dotahuje i na sousední Polsko (153 Twh).
S jídlem roste chuť
S rostoucí cenou Bitcoinu však také roste poptávka, používání Bitcoinové sítě i nezbytné výpočty nutné k ověřování transakcí. Lze tak očekávat, že energetická stopa tzv. digitálního zlata s názvem Bitcoin dál poroste.
(ska)
